Prázdniny jsou zase jednou pasé. To znamená nejen smutné zamávání sluníčku, ale také našemu seriálovému speciálu. Dnes se totiž na populární stanice podíváme naposledy - na řadu konečně přichází slibovaný evropský zářez. Teorie bude o něco štavnaťejší, podíváme se na bohatou historii dramatických minisérií, jimiž je British Broadcasting Corporation proslulé, a stavíme se i ve Scotland Yardu.

BBC vzniklo již roku 1922, až o pět let později se ale rádiová společnost začala více zajímat o obsáhlejší vysílání a postupně si získávala širší respekt. Nějakou dobu trvalo, než se stanice pořádně chytla, k čemuž vlastně došlo až po První Světové válce, kdy rozvoj techniky umožnil rozhození vysílacích sítí k mnohem většímu počtu domácností, než doposud. Značka si pak jako první a největší ve Velké Británii vydobyla renomé také díky své politické a obchodnické nestrannosti, a ohledům k menšinám.

Televizní rozkvět na sebe nenechal dlouho čekat. Z částečného přerušení vysílání během Druhé Světové války (kde se televize angažovala třeba varovnými zprávami před bombardováním nejen na své půdě) se BBC rychle vzpamatovalo, a roku 1946 vše startuje nanovo. O čtyři léta později je již televizním signálem pokryta dokonce polovina britské populace. Zdejším šéfům dále výrazně napomohl přímý přenos korunovace Alžběty II., v roce 1953 posléze BBC poprvé přičichlo i k produkci – nešlo o nic menšího než o adaptaci Orwellova utupického 1984 (1954).

Rok 1997 znamenal přechod na digitální vysílání, kdy se po šokující televizní razii o deset let dříve vyházelo nadbytečné množství zaměstnanců, a vyměnilo vedení. Televizi se povedlo navýšení veřejnoprávních poplatků, postupně vznikly známé odnože BBC s názvy BBC One, BBC News, či BBC Parliament. Zaniklo naopak třeba výukové oddělení stanice, jenž mělo na starosti např. vysílání do škol. BBC One je dodnes hlavní kanál v Británii se spuštěním dne 2. listopadu 1936, kterýžto letopočet mu zajišťuje jasné prvenství v žebříčku nejstarších stanic na světě. Hádejte, která televize v UK přenášela olympiádu...

Vedle HBO se dnešní gigant pyšní jedněmi z nejkvalitnějších minisérií. Vznikla tu například skvělá Pýcha a předsudek (1995) s Colinem Firthem, romantická Láska v bílém pekle (2004) s tak okouzlujícím hlavním hrdinou, že pobláznil tisíce Britek jež posléze zahltily diskuzní stránky seriálu, dále drama Slečna Emma (2009), ve kterém se mihl i nejnovější Sherlock Johnny Lee Miller, a v neposlední řadě také Jana Eyreová (2006) na pokračování – komu se líbila filmová verze s Michaelem Fassbenderem, ať její starší televizní sestřičku klidně zkusí.  Malcolm McDowell se na BBC objevil ve Vojně a Míru (2007) a za zmínku stojí i romanťárna Lost in Austen (2008) o slečně, která s sebou romány své spisovatelské oblíbenkyně nosí snad i na toaletu.

Na anglickém programu se dalo naladit také Gaimanovo Nikdykde (1996), což je působivé fantasy o městě pod Londýnem. Nejen ve své knižní podobě si toto umělecké dílo nadále získává srdce mnoha fanoušků. Výtečnými kritikami oplývá i dobové drama z pera Charlese Dickense Ponurý dům (2005) s bývalou agentkou FBI Gillian Anderson. Spory o dědictví, mnohá čerstvě vykopaná tajemství, a zakázaná láska: pro mnohé diváky jistě nemalé lákadlo. Peter O´Toole na BBC zářil v záletnickém Casanova (2005), vedle herecké legendy se tu objevila i Rose Byrne, kterou si momentálně určitě velmi dobře pamatujete třeba z povedeného hororu Insidious či nejnovějších X-Menů. Všechny mořeplavce, bažící po dobrodružství, jistě nepotěšil odfláknutý Černovous (2006) s Jessicou Chastain, na své si naopak v minulosti mohli přijít fandové sci-fi v jednom z prvních ztvárnění známého A jako Andromeda (1961).

Ani tak nezamrzí, že BBC není ve svých minisériích moc originální. Mnoho z výše vypsaných počinů se totiž akorát úspěšně předělalo do novějších kabátků, a bylo znovu nahozeno do našich obýváků - vše tu už bylo. Jane Austenová je tu jako doma, do budoucna se ještě určitě na nějaké její mini-seriálové romány podíváme. A co klasické seriály? Tím zdaleka nejznámějším je určitě Pán času (Doctor Who – 2005). Pecce s úctyhodným počtem 784 epizod (zatím), ve které nejde o nic menšího než o budoucnost lidstva, se jednoduše daří. Novější Merlin (2008) cílí na mladší diváky, jeho pátá sezóna začne v září. Co se stane, když je na Camelotu už dvacet let zakázána magie a všichni čarodějové jsou bez milosti popravováni? Nalaďte si BBC. Naštěstí jen tří sérií se dočkalo i minimálně padesáté ztvárnění Robina Hooda (2006), povšechnými kvalitami byl tento fantasy počin totiž jaksi mimo. 

Další Torchwood (2006) o tajné organizaci OSN, je zaměřeno na skupinku lidí, kteří na Zemi monitorují veškerý mimozemský život a vyvíjejí zbraně budoucnosti – čtvrtá řada skončila minulý rok v září. Zajímavější je krimi bomba s Idrisem Elbou (Thor, Prometheus) Luther (2010), v níž se detektivovi s neortodoxními policejními postupy rozpadá manželství. Nepronásledují jej tak pouze kriminálníci, ale i vlastní démoni. Problémy s pochopením násilí má znamenitý Wallander (2008) s Kennethem Branaghem z oddělení Ystadské policie, své si prožil i oblíbený Sam Tyler z Life on Mars (2006), když zjistil, že se po těžké nehodě probírá v nemocnici v roce 1973. Chytrá kriminálka převrátila cestování s časem naruby, dvě řady po šestnácti epizodách bavily každou epizodou.

A co výborní Ajťáci (2006)? I tady naštěstí tvůrci věděli, kdy je ten pravý čas na odhození šátečku. Komediální skvost představil dva řádně cáklé pracovníky oddělení informačních technologií, kteří se potýkají s nemilou zaměstnaneckou změnou v podobě nové, přímo ďábelské personální manažerky – startuje smršť praštěných scének a ještě šílenějších dialogů. Světoznámý sitcom odešel v tom nejlepším, dal světu dva charismatické borce O´Dowda a Ayoada, a dodnes se těší zaslouženým vysokým hodnocením na mnoha internetových databázích. Snad jste si nemysleli, že zapomeneme na Sherlocka (2010)? Benedict Cumberbatch nedávno zvítězil v naší TOP 5 nejchytřejších lidí na planetě, a to zcela oprávněně. Řešit barvité případy mu pomáhá Watson Martina Freemana, oba herci se již za pár měsíců postupně objeví v Jacksonově Hobitovi. Seriál překvapuje nejen svěží režií, celých prozatimních devět hodin se mu hravě daří trápit mozkové závity smrtelníků za obrazovkami.

S celkem osmidílným seriálem se loučíme více než důstojně. BBC je britskou stálicí a jen tak něco ji z trůnu nesesadí. Miliony diváků netrpělivě vyhlíží třetí řadu populárního Sherlocka, redakci TVZone se už teď klepou prsty v příslibu té nejčerstvější recenze na první díl nové sezóny. Kdo to má vydržet?