Každý moc dobře ví, že když se do kin zrovna chystá týmovka Avengers nebo třetí Iron Manovo plecháčské dobrodružství, nepíše se na MovieZone o ničem jiném, než o comicsech a Marvelu. Tak proč by tomu mělo být na jeho sesterském webu jinak? Bez nadsázky celá fantastická komunita geeků v posledních měsících již netrpělivě očekává třetí řadu nejepičtější TV drakiády všech dob ze stáje HBO, Game of Thrones. Co z toho plyne pro čtenáře? Na paškál si tentokrát vezmeme nejznámější výpravné fantasy v televizi: které jsou jedny z nejlepších a dost možná nejzásadnějších zářezů na poli seriálové fantastiky?

Není asi nutno předesílat, že kvalitních fantasy příběhů se v dají v bedně najít desítky, ne-li rovnou stovky.  Níže se potom dočtete spíše o těch výpravnějších (a nejen hraných) kouscích ve stylu např. celovečerních trilogií Pána Prstenů nebo Hobita. I na onu Hru o Trůny dojde... Na neméně zajímavá dobrodružná putování ze současnosti či povedená seriálová sci-fi, která se za každou cenu snaží tvářit jako fantasy, si klidně posvítíme třeba příště. Dnes si tedy o žádném True Blood, Létajícím Čestmírovi, Zorrovi či Panu Tau bohužel nepřečtete, téma je však samo o sobě už tak dosti výživné. Takže lembas do báglu a práskneme do opratí!

Hra o trůny (2011)

Inu ano. Světoznámá pecka si ono pomyslné první místo ve výběru těch nejkvalitnějších televizních fantasy počinů určitě zaslouží. Trvalo dlouhých patnáct let, než se epická (stále ještě nedokončená) Píseň Ledu a Ohně podívala na obrazovky v našich obývácích. Již od neuvěřitelně chytlavé úvodní znělky pak muselo být ihned každému jasné, že to výjimečně bude stát za to. Prodej originálních Martinových knih od roku 2011 prudce stoupl, dračí sáze nyní pravidelně obětovávají životy další fandové. Dechberoucí intriky, skřet, kterého si zamilujete a vražedná nekompromisnost. Chytlavá kombinace! A to není zdaleka vše. Strhující, nesmlouvavá a patřičně drsná historie rodu Lannisterů a Starků vládne světu, mnozí vyznavači Stevena Eriksona se potom i nadále tiše modlí v (ne)pokračující ignoraci neméně populárního Malazu.

Once Upon a Time (2011)

Zapomeňte výjimečně na chvástání z úvodu, že nezabrousíme do žádného z moderních fantasy příběhů, a přijměte pozvání do magického světa stanice ABC v podobě pohádkového "bylo nebylo". Právě zde se totiž už druhý rok divákům daří servírovat nadmíru poutavou barvitou story - co na tom, že je polovina děje zasazena do současnosti, zbytek stopáže tak jako tak strávíme na poutavé dobrodružné výpravě se sympatickými hrdiny, či v režii atmosférických flashbacků. Výhrou samo o sobě je zde (kromě scénáristického dua Horowitz & Kitsis) obsazení titulní role, dobromyslnou Emmu si totiž uvolila střihnout bývalá hvězda Dr. House, sličná Jennifer Morrison. Drsňácká, červená kožená bunda jí v první sérii sekla, v kombinaci s hereččinými blond vlasy pak tahle kráska mezi ostatními TV princeznami moc konkurence nemá.

Berserk (1997)

Japonských televizních anime, které se nechají inspirovat úspěšnými manga předobrazy, je na světě spousta. A kupodivu to vůbec není špatně, naopak. Dokazuje to i akční dark fantasy náhul z roku 1997, v internetových databázích mnohy hodnocený dalece za obyčejný nadprůměr. Příběh se točí kolem tajuplného Černého válečníka - ten nemá momentálně na práci nic jiného než toulání se po krajině sužované démonskou havětí. Můžete si pak sami domyslet, jak moc mu v boji s nestvůrami pomáhá efektivní protéza s opakovací kuší a gigantická, smrtonosně nabroušená čepel. Seriál plný krve, perfektně sestříhaných bitek, nenápadné filozofie a nebezpečných intrik je kreslenou klasikou, a minimálně v zemi vycházejícího slunce si jím každoročně zkrášlují TV program. Definitivně berte.

Legend of the Seeker (2008)

Tenhle magický výplach si někteří z vás možná matně pamatují z archivní stčkovy recenze. Kdo se před čtyřmi lety nezalekl slabšího pilotního dvojdílu, tomu se záhy dostalo celkem obstojné putovní fantasy série s ucházejícími hlavními hrdiny, navíc v podání herecky dostačujícího ansámblu. Seeker to nakonec dotáhl na úctyhodných čtyřiačtyřicet epizod a ke cti mu budiž i fakt, že se od původních Goodkindových románů nikdy příliš nevzdaloval. Osobně jsem si písmenkový Čarodějův meč před lety docela zamiloval, Terryho nekonečná knižní série dnes ale působí spíše dojmem "vytřískám ze ságy na úkor fanoušků co nejvíce chechtáků" (zdravíme Brookse). Epická televizní cesta Hledače Pravdy Richarda a mocného mága Zedda měla přesto něco do sebe - kdo svou čarodějku v herním Diablu 2 nepojmenoval Kahlan, jako by nebyl!

Opičí král (1986)

A nesnažte se tvrdit, že jste se nedívali! V srdcích mnoha fandů se tahle perla honosí přízviskem kultovní, a my to úplně chápeme. Nezanedbatelné procento našinců má slavnou čínskou záležitost spojenou s úmornými vedry - před více než dekádou se totiž tahle seriálová pecka vysílala na českých stanicích právě v období letních prázdnin, a byl to zážitek. Spisovatel Wu Čcheng-en nemohl v šestnáctém století ani zdaleka tušit, jaký statut si jeho imaginární hrdinové v (nejen) asijských zemích nakonec vydobyjí. Inu, povedlo se. Kouzelná zvířecí story Sun Wu-kchunga a mnicha Tripitaka za cestou k posvátným písmům redefinovala pojem bájný příběh a s noblesou sobě vlastní dokázala, jak bravurně se na dalekém východě dokáží popasovat s mýty. Podobné strhující akční scény dnes už nikde jinde neuvidíte.

Merlin (1998)

A dáme si jeden TV film. Ale opravdu? To bysme se rovnou dostali třeba k Princezně Fantaghiró... Obstojný zářez z produkční stáje televize Hallmark bývá často označován také za minisérii (tyhle "hádky" mezi wikipedií, IMDb a dalšími fakt můžeme), tříhodinovou fantasy pak jistě pamatuje nemálo našich čtenářů. Může za to jistě nejen Sam Neill v titulní roli nebo Helena - jo, fakt je to ona - Bonham Carter coby zákeřná Morgana Le Fey. Tahle drsná pohádka se nebála odhodit stranou konvenční berličky v podobě sladkých dialogů či happyendů, vedle netradičního konce jsme se tak od ní dočkali i nejednoho překvapivého zvratu. A to jste si mysleli, že vám Richard Gere a Sean Connery řekli o Kulatém stolu už úplně všechno. Pche!

Zaklínač (2001)

Stačí jedno jméno: Michał Žebrowski. Okamžitě by měla většina z vás vypálit název polského albínského TV projektu - pokud ne, nevadí, jste tu i tak správně. Právě Michał pomohl neopakovatelnému seriálu s nezaměnitelnou, osobitou atmosférou a snadno rozpoznatelným lookem. U nás vděčíme za seznámení s televizní adaptací nejslavnějšího románu Andrzeje Sapkowskiho České televizi (kdy že bude ta další repríza?), neoddiskutovatelné kvality tohoto počinu pak ovšem docení jen vybraná hrstka seriálových gurmánů. Všichni ho prostě nemusí. Ale tak už to chodí: někteří vidí v šedivém, nezáživném Zaklínači a jeho nemluvném představiteli největší nudu svého života, jiní si naopak libují v pochmurné, syrové bezútěšnosti středověké (?) fantasy. Nejen hordy nemrtvých z Walking Dead by s tímhle šermířským albínem těžce narazily, tomu klidně věřte.

Wolf´s Rain (2003)

A zase ta anime. Japonský "Vlčí déšť" staví na celkem prostém zvířecím mýtu, dle kterého se Země v minulosti potýkala s nadvládou vrčících lovců. Liam Neeson by se pravděpodobně ošíval, ve skutečnosti to ale zase až taková hrůza být nemusela. I Darwin se možná převrací v hrobě nad zápletkou, která pracuje s lidskou rasou vyvinutou právě z šedých šelem (a ne z opic), ale budiž.Vznikla totiž neskutečná akční smršť ruku v ruce s nezaměnitelným vizuálem a perfektně vystavěným dobrodružným příběhem. Japonci před dekádou znovu předvedli, že slova "epický příběh" jsou pro ně posvátná: zkuste se proto i vy ponořit do úchvatného vyprávění dívky Chezy - vytvořené alchymisty z bájné měsíční květiny - která se snaží dovést poslední z přeživších vlků do vysněného Ráje. Princezna Mononoke hadr!

Camelot (2011)

Co by to bylo za fantasy seriálový výřez bez pořádného propadáku! A právě ten ve speciálním článku zastupuje irsko-kanadsko-britsko-americký výplod z roku 2011. Uf. Průšvih ambiciózní stanice Starz měl původně být další dojnou krávou po vzoru Spartaka, producentské plány však ztroskotaly v podstatě již hrůzným pilotem. Josephu Fiennesovi se po Flashforwardu v telce znovu nedařilo, tady si někdo ukrojil sakra velký krajíc chleba... Nedostačující kvality seriálu kupodivu nezachránili ani svlečená Eva Green v tandemu s drsoňským Jamesem Purefoyem, po deseti epizodách tak v červnu předminulého roku padla poslední hradební klapka. Moc lidí dnes předčasného ukončení celkově nezáživného projektu s prapodivně menstruujícími hlavními hrdinkami nelituje, proč taky. I to páčení Excaliburu ze skály byla zívačka!

Dungeons & Dragons (1983)

Společně se teď ke konci vydejme zpátky časem o nějakých dvacet let. Vzpomínáte ještě na líně teatrální odhazování školní brašny do kouta pokoje a následný plynulý přesun ke křemíkové 386-ce? Anebo ke kabelovému SuperMaxu a dobrodružství jménem Dungeons & Dragons  v případě, že již sourozenec stačil zbožňované PC obsadit? Jo, to už je lepší. Parta blízkých přátel, která se díky na první pohled nevinné pouťové atrakci vydá na neuvěřitelnou, fantaskní cestu do země hrdinů a draků, prostě válela. I dnes je vlastně docela problém narazit na podobně kvalitní animovanou fantasy (možná nové Hromkočky - japonská nadvláda drtí konkurenty), barevné Dračí doupě tak už z mnoha srdcí nic jen tak nevytěsní. Synonymum pro výpravnou fantasy jedna báseň!

U škrtání by tady nepomohl ani legendární Arabelin prsten. Asi nejvíce zamrzelo vynechání skvělého Tin Mana (2007), odsunutí na vedlejší kolej si dále vysloužila adaptace Gaimanova Nikdykde (1996), atmosférická evropská Teta (1987) či novější kouzelnické historky z Merlina (2008). Ostrouhali kultovní modrásci Šmoulové (1981) nebo stále populárnější Doctor Who (2005). Zmiňovaná pecka ze stáje Starz, Spartacus (2010), je potom spíše historickým akčním výplachem - v dobrém slova smyslu. Původně epizodní Supernatural (2005) a Grimm (2011) si více pohrávají s hororem... Je toho hafec!

P.S. Na Xenu a Herkula, největší fantasy frajery devadesátých let, se mrkneme v některém z chystaných speciálů.