I StarDance zná to líbezné slůvko „evoluce“. Prvních pět řad bylo v podstatě jako přes kopírák a teprve v šesté se dramaturgové rozhodli do rozvrhu pořadu kapánku sáhnout. A tak jsme si v předvečer sváteční užili muzikálové kolo a společně s hvězdnými tanečníky se na parketu objevil i komparz. Díky tomuto osvěžení mi nějak extrémně nevadila ani neupřímná Tereza Kostková v ohavně podivných šatech a Marek Eben, jemuž se salvy smíchu po předělových vtipech zase začínají závratně ztenčovat.

Tatiana Kuchařová & Jan Onder
Onder se svými sklony k extroverzi a Pomáda? Tady nebyl prostor pro what-if, tady se s touchdownem počítalo už předem. Jenomže. Pomáda je z nabízených muzikálů snad nejvíce zprofanovaná a dívat se postoosmé, jak se někdo snaží napodobit ty staré dobré Travoltovy kroky, je prostě nuda. Technicky to však bylo v podstatě bezchybné. Tatiana se téměř nedá brát jako amatérská tanečnice. Projekt Norisová. Jsem zvědavý, zda bude i podobně neúspěšný.

Matěj Ruppert & Alice Stodůlková
Zpěvák a ženy v prádle. Chicago. Nemám rád jeho filmovou verzi, ta taneční však netradiční Ruppertovou vizáží skutečně připomínala spíše chlípníka mezi konkubínami. Choreografie byla ucházející, Matěj dokonce předvedl Jiřího Holečka po použití kloubního přípravku a celé to tak nějak obskurně šlapalo v komediální linii. Tango jsem v tom nepoznával, ale pódiové vystoupení to bylo tradičně… „ruppertovské“. A já si na to již pohodlně zvyknul.

Pavel Řezníček & Lucie Hunčárová
Nestor tancuje ala Hairspray. Namísto noirového muzikálu dostal vysluněný fičák, v níž vypadal se svým přirozeným stylem ala Maltézský sokol velmi podivně. Poprvé se mi doopravdy líbila choreografie. Je to možná tím, že Hairspray není tak profláknutý jako oba úvodní muzikály a tak jsem byl neustále překvapován miniaturním dějem na parketu. Pavel je sympaťák a charismatem přebyl drobné chybičky. Líbilo. A dost.

Doufal jsem, že Marek Eben hodí jeden ze svých trapnějších vtípků na údajnou homosexualitu Johna Travolty. Přišel. Polovačitě, ale přišel.

Anna Polívková & Michal Kurtiš
Už úvodní hádka slibovala netradiční podívanou a úvodní fór s tancem na židlích to pouze potvrdil. Muzikál Nine jsem bohužel neviděl, ale pokud je podobně hrdelní a emočně vypjatý, tak si jej snad dojdu vyzvednout do nejbližší videopůjčovny. Michal se oprostil od nesympatického dvojníka Sebastiana Vettela a byl pouze nesympatický tanečník (což dokonale zapadalo do celkové koncepce čísla). Vtipné, doslovné, jiné. Touchdown. Numero uno.

Imrich Bugár & Jitka Šorfová
Imrich zpívající a inkasující high-five od Kamily Nývltové předznamenal mnohé. Imrich byl v dnešním tanci takový bosákovsky legrační, až to budilo obdiv. Obr na koksu. Džínový dupač. Vlasy to ale byly poněkud plešaté. V podobě slona v porcelánu odtancoval pár základních kroků, trochu zahopsal a budil ve mně spíše roztomilý soucit. I tím se však masivně získávají sympatie a hlasy diváků. V porotě bych dal sedmičku. Neuměl bych si jí ale relevantně obhájit.

Ondřej Brzobohatý & Eva Krejčířová
Posledně jsem to přehnal. S každým mimickým úšklebkem je mi Ondřej čím dál tím méně sympatický a na puberťáckého machýrka už mi ve svých třiceti letech přijde poněkud starý. To, že si Adamsovu rodinu střihnul v tom tanečně strnulém výrazu, bylo fajn a konečně jsem se mohl zaměřit čiře na tanec. Ten byl na Ondřeje překvapivě nudný a bez výrazného prvku. Ave Chlopčíkovi za přehrávací noticku. Třeba Ondřejovi dojde, že si svým „nad věcí“ výrazem, u diváků spíše škodí. Číslo tak nějak obyčejně dobré. Nevýrazné, ale i nešpatné.

Šárka Kašpárková & Jan Tománek
Kýč na závěr. Ačkoliv věřím, že pro většinu diváctva mohla být Mamma Mia regulérním vrcholem večera. Šárce jako jediné přítomnost ostatních tanečníků výrazně uškodila. Vypadala jako Hagrid mezi studenty Mrzimoru a pak se v jedné komplikovanější chvilce o jednoho hnedle přizabila. Když se člověk minutu a půl dívá spíš na to, jak je Šárka netradičně vysoká, a pak ještě slyší její podivnou hlášku o délce pubického ochlupení, je to podivuhodné představení. Užívačka. Ale divácká ne.´

Divácky jsem se tentokrát shodnul s porotou, že nejlepší výkon a nejlepší performance předvedl Michal Kurtiš s Annou Polívkovou. Kéž by veškeré tance v soutěži byly takhle promakané a přinesli kromě povinných technických kroků i příběhovou složku. Nejméně se mi líbila Šárka Kašpárková s Janem Tománkem, jimž neprospěl jak kýč v podobě Mamma Mia, tak miniaturní tanečníci šlapající za nimi – vyrábějící efekt tancující Dády Patrasové s dětmi.

Odnesl to však Pavel Řezníček, můj tajný tip na finále a zřejmě celebrita, které bych byl ochoten utrousit i nějaký ten hlas. Propagace seriálu Cirkus Bukowsky to tedy nedotáhne ani ke čtvrté epizodě chváleného thrilleru, a ač Petr s Luckou zdaleka nebyli nejhorší, počet esemesek hovořil nakonec nekompromisně v jejich neprospěch.