Safra. Všichni kulturně vzdělaní lidé jsou právě teď na Hobitovi, takže si tento článek stejně skoro nikdo nepřečte... skoro. Také nenasytní zombíci totiž ještě stále mají své miliony uctívačů po celém světě. A tak vítej, čtenáři, který se nezalekl spoilerů (jelikož má dávno dokoukáno), a stále se mu ve světě Živých mrtvých líbí. Čert vem Vánoce: to únor je zatraceně daleko! Vydržet dva měsíce bez Ricka a jeho party, roztroušené po apokalyptické krajině, bude vskutku nadlidský výkon. Raději si zatím alespoň připomeňme, čím vším že to aktuální polovina čtvrté řady oblíbeného seriálu vyčnívala nad svůj stereotypní, ukecaný průměr. Je toho naštěstí pořád dost.

5. Krvavý golf

Už neplatí sportem ku trvalé invalitidě. Teď je to sportem do hrobu. A nejde ani tak o celkovou naraci scény, v níž se Brian stylovým způsobem zbaví Martineze (ta mnoha fandům nesedla, páč Guvernérovo následné "pohřbívání" bývalého kamaráda působilo úsměvně), nýbrž o herecký um Davida Morrisseyho. Jen si to představte: život se s vámi nepáře, horda krvelačných monster vám odkrouhne manželku s dcerkou. Už tady si slabší povahy dávají čelem vzad. Guvernér se sice z těžkou ztrátou po dlouhé době vyrovnal, na horizontu se ale rýsuje další tragédie - jen s jinými figurkami. Podruhé tak Brian bere osud do vlastních rukou, a nemilosrdně pohotově sejme blízkého, který dle jeho názoru ohrožuje budoucnost nově nalezené rodiny. Co všechno bychom neudělali pro lásku? Na výraz jednookého zabijáka, kdy křečovitě svírá golfovou hůl, nezapomenete.

4. Panoráma s tankem

Tohle byla pro fanoušky comicsové předlohy vyloženě chuťovka. Nebudeme teď rozebírat skutečnost, že byl papírový Guvernér mnohem zákeřnější, nebezpečnější, a hlavně šílenější než jeho seriálový klon. Společných rysů je tu přeci jen stále povícero. A když mezi ně patří také smrtelně nebezpečný tank, je spokojenost skalních fandů rozhodně na místě... Ze znepokojivého pohledu na ocelovou mašinu, který se divákovi naskytne v jedné z epizod těsně před úvodními titulky, mrazí až do morku kostí. Rick a jeho kámoši mohou být sebeostřejší parta, s tímhle obrem si ale neporadí ani drsňácký Daryl - zvlášť když se od šedého pancíře odrážejí nejen kulky, ale pochopitelně i směšně vypadající šípy. Ve finiši to chce granát. Nezbývá, než tmavovlasému ďáblovi s páskou přes oko znovu poděkovat: tuhle vygradovanou změnu prostředí už seriál potřeboval jako sůl. Sbohem, vězení!

3. Holčičí komando

Jasně, celé finále je adrenalin. Dovedu si živě představit, kterak konkrétně tato scéna spoustě lidem vykouzlila spíše opovrhující úsměv na tváři, než že by způsobila čirý příval radosti. Je ale nyní třeba, pozastavit se nad načtrnutými možnostmi. Co tenhle dívčí S.W.A.T. team pro budoucí vývoj nemrtvé show vlastně znamená? Mohlo by se nakrásně jednat o svěží příslib neotřelé akce nejen do druhé půle čtvrté řady, ale zejména do výhledové páté sezóny. Moc dobře víme, čím vším si prošel malý Carl, a jaké se z něj postupem času stalo zvíře. Vždyť co jiného vám také zbývá, když se okolní svět bez ustání plní smrdutými zombíky, že? Než se nadějete a vstoupíte do puberty, budete si s vlastním otcem v upocené akci přehazovat zásobníky, nutné k odražení hord mlaskajících démonů. Pološílená Carol tyhle nelítostné zabijačky vycvičila moc dobře, nedělejte si z dětských ostrostřelkyň legraci!

2. Tyrese vs. Rick

Inu, opět se nabízí srovnání s comicsovou předlohou. Takže se výjimečně na otravné a dost možná i nevyhovující (vzhledem k rozdílům mezi sešitovým a televizním vyprávěním) porovnávání raději vybodneme. Ve zkratce: Rick si to s Tyresem v boxerském souboji rozdal i v comicsu. Tečka. AMC pak jejich rozpohybovanou bitku pojalo ve stylu zlomených srdcí, načež se i v tomto případě shodou okolností jedná o hutný předtitulkový shot. Záběr, kdy si Rick "krvavá pěst" otřeseně uvědomí, že v nastálé apokalypse není místo pro zbytečné rvačky, má svou váhu. Tady a teď se musí táhnout za jeden provaz, ne řešit rozmíšky mezi deprimovanými přeživšími! Už vám asi dochází, že je v seriálových The Walking Dead filosofie více, než by se zdálo. Tvůrcům je ke cti, nahlodávají-li divácké mozkovny podobnými otázkami a zamyšleními. Hledejte v jednotlivých scénách kromě bezduchých keců a akce také úderná moudra, a neodejdete s prázdnou.

1. Rezavé pletivo

Na kulervoucí akci, která by pořádně zacvičila s nejedněmi očními spojivkami, jsme ve čtvrté sezóně Živých mrtvých čekali až do páté epizody. Obyvatelé bezútěšného vězení bojují s postupující pandemií zombie-chřipajzny, šerifský kápo se synátorem mezitím zpevňují povolující ploty. A je to masakr jako blázen. Hershel se v čím dál víc skřípajícím bezpečí za betonovými zdmi stará o nemocné a bojuje přitom s neposlušnými pacienty, Rick a Carl se venku ohánějí samopaly. Ještě před příjezdem tanku je nyní potřeba, vypořádat se se záplavou potácivých těl s vyhřezlými vnitřnostmi. Ruku na srdce: fakt jsme si měli donekonečna myslet, že milimetry drátěného pletiva přestojí nápor desítek hladových kreatur? Celá scéna pádu niterného plůtku je natočena s takovou grácií, až se z toho tají dech aneb ukázkový příklad toho, jak úzce vlastně může divák sympatizovat s nečernobílými postavami. Strach, beznaděj, spadlá čelist. Chceme víc!

Kde je smrt Guvernéra?! Ano, opět lze směle konstatovat, že je pouhých TOP 5 scén na šest a půl hodiny dosavadní stopáže trestuhodně málo. Tento rok se dále oproti tomu minulému do výběru těsně nedostala například Hershelova zpackaná poprava, Guvernérovo efektivní pálení mostů (zdravíme Woodbury!), zombies roztomile chycené po pás v bažině, nebo třeba Rickův odjezd od opuštěné Carol. Živí mtví v sobě holt ty správné šmakózní scény stále mají, chce to jen trochu více tvůrčí snahy. Věřím, že bude lépe. Na shledanou v zimě!