Knižní recenze na TVZone? Pakliže vás sem právě přeneslo kliknutí myší na hlavní stránce, asi vám nemusím sáhodlouze popisovat, kdo je to Nic Pizzolatto. Již brzy čtyřicetiletý talentovaný rodák z vlhkostí nasáklé Lousiany se minulý rok etabloval v jednoho z nejsledovanějších scénáristů Hollywoodu. Za všechno mohl v podstatě jeden jediný seriál: True Detective. Televizní triumf z dílen HBO učaroval milionům diváků po celém světě, momentálně se netrpělivě čeká na oznámení prací na třetí sezóně. Co ale Pizzolattovu Temnému případu a ještě staršímu The Killing předcházelo? Galveston. Špinavý thriller o umírajícím mafiánovi pachájícím dobro.

Roy Candy je tuctový neworleanský padouch v nejlepších letech, přivydělávající si na životí drsnými prácičkami pro svého zákonem opovrhujícího šéfa. Toho času se mu ale zrovna nedaří... Nejen, že mu vlastní kouřem znavené plíce zamořily rakovinotvorné nádory, podělal se totiž i jeho zatím poslední džob. Strhaný Roy se sotva stačí oklepat z šoku, ve kterém za sebou nechává New Orleans v krvi a oblacích střelného prachu, a už má na krku osmnáctiletou žábu, která mu přidrzle kecá do zbytku života. Co všechno přinese zdeptanému člověku na pokraji smrti útěkářský road trip do texaského Galvestonu?

V českém vydání se svižně odsýpající novela dočkala necelých dvou set padesáti stran. Což znamená, že byste Nicův drsný thriller mohli klidně přečíst za necelý den i v případě, že knihy obyčejně nejsou zrovna vaším šálkem kávy. A teď pozor. Sympaticky nebichloidní hardback se čte jedním dechem i přesto, že v něm jeho tvůrce charakteristicky popustil uzdu zdravé míře existencionálního filozofování. Pisálek zodpovědný za True Detective se holt nezapře, už před pěti lety si ve své prvotině provokativně pohrával s písmenky. Co čekat od komorní mafiánské drámy, laškující s frázemi jako vystřiženými ze skript studenta fakulty humanitních studií?

Určitě se Galvestonu nebojte, tolik nietzscheovských řečiček jako ve slavné televizní sérii v něm rozhodně není – pokud vám při sledování subjektivně nevyhovovaly. Navzdory tomu, že Nic již před lety experimentoval s důvtiplnými slow-motion dialogy o podstatách všehomíra, je totiž jeho knižní debut nadmíru čtivý. Takže sice ano, dočkáte se v něm mudrlantských průpovídek a také spousty poetických metafor. Zároveň je ale Candyho dusná odysea plná napínavých dialogů, zajímavých myšlenek, poutavých změn prostředí a v neposlední řadě i barvité akce. A co je nejdůležitější: je narvaná návykovou syrovostí.

Po několika epizodách The Killing a Temného případu už asi všem tak nějak došlo, že Pizzolatto vyloženě neujíždí na sci-fi či fantasy žánru. Namísto toho si jím vykreslované thrillerové žánrovky často tykají s realitou, autentickými dramatickými zápletkami a živoucími postavami. Můžeme zjednodušeně říci, že se jedná o v rámci možností uvěřitelný sled šílených událostí. Událostí, které osudově zacvičí se všemi, kteří se k nim přichomýtnou, a udělají z nich buďto silnější lidi anebo naopak rychle chladnoucí těla. Pořád ale platí, že je Nic znamenitý vypravěč. Přímočarý děj díky tomu po většinu času nestihne nudit, osobně jsem knihu zhltnul téměř na jedno posezení.

Je toho ovšem ještě mnohem víc, co dělá z Galvestonu povinnou četbu pro každého televizního nadšence, který to se seriály myslí alespoň trochu vážně. Schválně si jej přečtěte a zeptejte se na konci sami sebe, zdali jste finále prozíravě prokoukli dopředu, anebo vás ve své dokonalé výmluvnosti donutilo nadzdvihnout obočí. Roy hledá sám sebe ve světě, ve kterém se pro bodnutí nožem či kulku nechodí moc daleko. Teď už se ale nemusí starat jen sám o sebe, jak byl donedávna zvyklý, ale i o někoho, na kom mu možná pomalu začíná záležet. Uteče napravovaný kriminálník svým (nejen) vnitřním démonům? Jaká je cena za světlou budoucnost... a existuje vůbec?