Tak nástup, vážení. Zeptejte se mě na nejpřehlíženější dramatickou televizní pecku současnosti, a já vám bleskově odpovím – bohužel. Protože navzdory tomu, že má syrová vztahovka The Affair na kontě hned několik Zlatých glóbů (včetně toho za nejlepší drama) a pyšní se jedním z nejsympatičtějších castů za uplynulou dekádu, stejně ji béčkovými seriály opití diváci dál okázale ignorují. A takovou ostudu si Noah s Alison rozhodně nezaslouží. Abych tedy alespoň v Česku a na Slovensku převážil ony pomyslné misky vah na stranu téhle intezivní osudové romance, rozhodl jsem se pro sepsání druhého oslavného článku. Nový TOP 5 žebříček plný argumentů snad k dramatickému zázraku od Showtime konečně přitáhne další novou krev. Po čtyřech částech aktuální 2. sezóny by už bylo na čase...

The Affair má nezaměnitelný styl. Vypráví srdceryvnou, emocemi nabitou story o nevyzpytatelné lásce dvou (vlastně čtyř) blízkých lidí. Story, do níž se navíc znamenitým způsobem podařilo protlačit i osvěžující kriminální linii v podobě záhadného zabití. Nebo to byla vražda? Čert ví, ale mrtvola, tak ta tu je určitě... Jak lze hutnou romanťárnu okořenit mysteriózním prvkem tak, aby vše působilo napínavě a nikoli směšně? Čtěte dál.

5. Láska... v reálném světě

Nové autentické filmové romance s nádechem dramatu, ve kterých se jde se složitým milostným vztahem na dřeň, dnes spočítáme na prstech jedné ruky. O poznání syrovější zamilované pletky mezi „ním“ a „ní“ se v Hollywoodu nosily spíše v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kterážto doba je naneštěstí dávno pryč. Vypadá to, jako by se nyní moderním divákům tyhle na kameru natočené realistické trable s láskou už příliš nepozdávaly, a svůj prostor místo nich v kinech dostávají převážně buďto efektní akční blockbustery, anebo ztřeštěné teenagerské komedie. Že si až přehnaně dědkovsky stěžuji? Možná. Vlastně mě to ale ani tolik nebolí, dostávám totiž již druhým rukem slušnou desetihodinovou náhradu. Sice televizní, ale to jí nikterak neubírá na kráse. Aféra Noaha Sollowaye a Alison Bailey je vyprávěna bez příkras a zcela naturalisticky. Celkově prostě tak věrohodně, že vás spolehlivě rozloží na molekuly. Jo, víte přesně, o čem mluvím. Láska není jen o růžových srdéčkách a andělských amorcích s miniaturním lučíkem!

4. Herecká romance opera

Nebudu se teď zbytečně rozepisovat o tom, že má doma pomalu každý člen herecké skvadry The Affair tolik rozličných filmových a seriálových cen, že by se s jejich fotkami daly z fleku tapetovat galerie. Bohatě mi totiž postačí, rozepíši-li se o jeho ústředním kvartetu. Dominic West, Ruth Wilson, Maura Tierney ani Joshua Jackson rozhodně neplatí za neznámá hollywoodská jména. Důvtiplní lidé, kteří v kanclech Showtime k této dramatické pecce sepisovali scénář, si byli moc dobře vědomi toho, že musí najít dostatečně ostřílené herecké veterány. To aby byla jejich mrazivě surrealistická óda na vztahy uvěřitelná hned na první pohled. A povedlo se. West přestal být McNultym z The Wire, Ruth Wilson dala sbohem tajemné femme fatale z Luthera, Tierney už v našich vzpomínkách nelbne s Jimem Carreym v Lhář, lhář, no a Joshua Jackson v sobě zabil plachého Petera z Fringe a narodil se jako nelichotivým osudem stíhaný Cole Lockhart. V The Affair nikdo nehraje, v The Affair se žije.

3. Bolestné nastavování zrcadel

Nic nepřipraveného diváka nesloží dokonaleji než ty televizní obrázky, které si kdysi sám prožil. Tahle krutá a univerzální pravda funguje napříč všemi myslitelnými žánry, a vyhnout se jí je zhola nemožné. Následující větu navíc zopakuji už asi po sté, ale pořád holt platí, že čím delší odyseu s fiktivními charaktery prožíváme, tím intenzivnější nám poté tvůrci zpravidla naservírují katarzi: pokud k ní příběh přirozeně spěje. Soucit. Empatie. Porozumění. Svým emocím rozumíme a chceme si k prezentovaným hrdinům najít vlastní duševní cesty. S osudy Noaha a Alison se pravděpodobně snadněji sžije divák, který na vlastní kůži (čti srdce) zažil to, co oni. O tom nepochybuji. Ani ostatní šťastně zamilovaní jedinci ale od seriálu neodejdou s prázdnou. Určitě jste už někdy byli zamilovaní, nebo ne? Tak je to jasné. Zapněte si každou neděli bednu a pojďte se hromadně trápit, ten osvobozující pocit je k nezaplacení.

2. Lidé s ohněm v těle

Postavy dýchají! Všechno to nejlepší ale i nejhorší, co na obrazovce ústřední kvarteto prožívá, dokáže pokaždé spolehlivě poslat do kolen. Dojmout, rozesmát či vyděsit napínavým zvratem. Jak je to možné? Připišme prosím tuto zásluhu na vrub hlavně scénáristům. Scénáristům, kteří očividně zatraceně dobře vědí, o čem píší, a nebojí se do seriálu bez skrupulí reflektovat vlastní veselé lomeno tragické příběhy. Může muž napsat knihu o tom, jak se cítí žena? Může někdo, kdo v životě nevystrčil paty z domu, vydat autentický román o tom, jaké to je procestovat celý svět? A Slavilo by The Affair takový kvalitativní úspěch i v případě, že by pod ním byl podepsaný jednostranně genderový tvůrce? Těžko, přátelé. Hlavní zašmodrchanou linii vymysleli muž se ženou, a na scénáristické sesli se od té doby taktéž pravidelně střídají obě pohlaví. Proto realistický děj tak šlape, proto v něm tak často diváci nacházejí sami sebe. Ti, kteří tohle píší, mají hrozně moc vrásek. Nejen v obličeji, ale i uvnitř. Oceníte to.

1. Tak jak to vlastně bylo?

Napsat, že je každá jedna epizoda The Affair těžce originální, by asi nikoho ze čtenářů zrovna nešokovalo. Posuďte sami: vezme-li se to kolem a kolem, je totiž v podstatě originálem vše, na co naše oči pojídačů televizních seriálů každý den popatří, že ano? Souhlasím. S Noah a Alison ovšem toto tvrzení dostává zcela nečekané rozměry. Jednotlivé díly jsou již od pilotu netradičně rozděleny na dvě neoddělitelné poloviny, dva odlišné úhly pohledu. Jednou vypráví muž, podruhé žena. Nebo naopak. Anebo taky úplně jinak, což by ale bylo považováno za spoiler, a tak o tom raději pomlčím. Pointa je, že divák pokaždé sympaticky tápe. Netuší, které lehce pozměněné verzi příběhu věřit, a kupodivu ani není pravidlem, že by muž inklinoval spíše k Noahově popisu událostí a žena naopak k Alisonině výkladu. Sledujeme stejné dny obou postav, zažíváme stejné dialogy. Vždy je v nich ale něco trošku jinak, a to poměrně dosti znepokojujícím způsobem. Mění se oblečení, sled událostí i emoce. Komu uvěříte? A proč ten druhý lže??

Teď už ale vážně musíte být přesvědčeni, jinak vás prostě přestanu mít rád a začnu pochybovat o vašem zdravém čtenářském vkusu. Během dosavadních 14 epizod The Affair se mi nikdy nestalo, že bych byť i jen na vteřinu zapochyboval o kterékoli scéně či libovolném odstavci ve scénáři. Holt seriálová dokonalost sama. Zdejší tvůrčí ansámbl píše drámo otestované životem, a v takovém příběhu jednoduše hluchá, slabá anebo dokonce nudná místa neexistují. Nechte se pohltit. Pro vlastní dobro...