Rok se s rokem opět sešel a moje nejoblíbenější činnost, tedy dělání žebříčků, hlasování o tom, který ze seriálů nás v redakci a jejím blízkém okolí bavil nejvíc a následná šikana ostatních, protože nemají vkus - je zpět. Letos jsme jednotlivé topky trochu proházeli, přidali pár nových kategorií, nakonec ale stejně musíme začít hlavním chodem. Na poli seriálových novinek se totiž za uplynulých dvanáct měsíců vylouplo hned několik velmi povedených věcí, z nichž vybrat pouhou hrstku nejlepších bylo téměř nemožné. Nakonec jsme se s tím však poprali následovně a za sebe můžu říct, že férověji už to asi ani dopadnout nemohlo.

4.-5. Legion

Už trailery slibovaly výrazně jinou komiksovku, než na jaké jsme zvyklí, a kampaň pro jednou nelhala. Místo rutinních a levných televizních X-Menů (říkal někdo The Gifted?) přišel seriál se silnou vizí, navíc podepřenou výbornými herci (přesný Dan Stevens a Aubrey Plaza, na niž jsem si zpočátku dokonce stěžoval), stylovým soundtrackem (o tom ještě v další TOPce) nebo vypiplaným vizuálem, ať už šlo o kameru nebo barevné palety. Především ale Legion volil velice zajímavá formální řešení, pomocí nichž divákovi přibližoval šílený stav mysli ústřední postavy. Právě kvůli nim se u popisu tohoto seriálu sahá po slovech jako psychedelie a halucinogeny. Možná to nebylo vždy úplně divácky vděčné, ale jak se ukázalo v pozdějších epizodách, nic z toho rozhodně nebylo samoúčelné. (Sam.Vimes)

4.-5. Sedmilhářky

Co vám budu povídat, nebýt westernové tečky v podání Godless, mým nejsilnějším seriálovým zážitkem by se nakonec staly Sedmilhářky. Příběh o partě žen, jejichž životy se vzájemně proplétají, až jednoho dne vyústí v něčí vraždu, na první pohled nepůsobí zase tolik originálně. Jenže s tímhle obsazením v čele s Nicole "pořád to tam je" Kidman a neuvěřitelně dravou režiií Marca-Valléeho se z původně obyčejné minisérie stal menší fenomén, který obzvlášť ve finále a konečném vyústění, kdy do sebe všechny linky zaklapnou, zamrazil a šokoval tak příjemně, jako už dlouho nic. Tohle jsem nosil v hlavě velmi dlouho. (do_Od)

3. Punisher

One batch, two batch... co nás loni poslalo do kolen a naprasto fenomenálně smetlo veškerou zbylou konkurenci ze stolu, se letos po mizerných Defenders kupodivu přeměnilo v parádní a hodně drsné solo. Punisher na to šel maličko jinak, než jsme asi všichni čekali, zároveň se ale nikdo nebude hádat, že možná právě tenhle sebekritický a velmi osobitý přístup si postava Kata v dnešním světě zasloužila. Herecky to pak snad ani nemá cenu komentovat, Jon Bernthal a spol. odvedli senzační práci a my už se teď nemůžeme dočkat, co si pro nás tvůrci přichystají do již potvrzené druhé série. (do_Od)

2. Godless 

Když jsem se dozvěděl, že Netflix chystá drahý westernový seriál, byl jsem rád. Pak jsem uviděl trailer a začal jsem se vyloženě těšit. Následně se do_Od svěřil s nadšenými prvními reakcemi a já se rozhodnul, že si velmi rychle koupím první díl. Po shlédnutí prvního dílu jsem si šel dát sprchu, dvakrát jsem z nadšení oběhl barák a okamžitě jsem začal konzumovat pokračování westernového příběhu. Po skončení poslední epizody jsem začal všechny otravovat s tím, že je to naprosto parádní seriál, který prostě musí vidět. Proč? Protože vás příběh jednoho bohem zapomenutého městečka, ve kterém je strašně moc žen a fakticky žádný muž, chytne za srdce. Zvlášť když je městečko zalidněné takovými kočkami jako jsou Michelle „Lady Mary“ Dockery nebo Tess Frazer. Do rovnice si přidejte nezapomenutelného záporáka s tváří Jeffa Danielse a kdybych tu zmínil ještě fantastickou kameru, režii a vymakaný scénář, tak už mi snad ani nebudete věřit. Na co ještě čekáte? (TedGeorge)

1. Mindhunter 

Upřímně? U prvního místa snad ani není o čem diskutovat. Seriálový rok 2017 sice přinesl několik nových parádních zářezů (i když na uplynulý ročník se podle mě vůbec nechytá), žádný z nich ovšem nebyl tak specifický a svým způsobem jedinečný, jako prvotřídní Mindhunter. Novinka Davida Finchera možná není divácky nejvděčnější a závěr série mohl dle mého vygradovat mnohem lépe. I přesto ale režijní velikán, jehož rukopis je proklatě cítit i z mnohdy pouze producentské židle, bezchybně kráčí ve šlépějích svého skvělého Zodiaca a servíruje nám kouskek, o němž by se mohlo v mnoha směrech přednášet na uměleckých školách. A to ať už z hlediska scénáře, jenž se může pochlubit vypiplanou prací s postavami a opravdu lahůdkovými dialogy, nebo z hlediska práce s kamerou, u níž by se dal snad každý druhý záběr zarámovat. Ano, chybičky se zde najdou, i tak se však jedná o další z Fincherových vybroušených děl, které je navíc jednou z mála letošních povinností snad pro všechny fanoušky kriminálek a psychologických kousků. (Spooner)

Čestné zmínky: 

Příběh služebnice, Taboo, Ozark, Babylon Berlin, Američtí bohové. 

Hlasování se účastnili podle abecedy redaktoři: Davies182, do_Od, imf, KarelR, Krasa, Mr.Hlad, Sam.Vimes, Spooner a TedGeorge.