Máme tu začátek roku, což znamená jediné. Ano, další porci našich oblíbených (a snad i vašich) výročních žebříčků. Současní i bývalí členové redakce, společně s pomocí osazenstva z Moviezone, proto dali zase hlavy dohromady a hlasovali pro to nejlepší, co se loni na seriálovém poli urodilo. A jelikož rok 2019 byl na televizní pecky až nebývale plodný, rozhodli jsme se naše žebříčky z pěti nejlepších rozšířit na top 7. 

A začínáme již tradičně jedním z nejdůležitějších žebříčků, novinkami roku. Právě zde se urodilo několik nečekaných televizních událostí. První místo asi nikoho příliš nepřekvapí (bodový náskok vítěze byl navíc hodně výrazný), na dalších pozicích to bylo ale velice těsné. Ale už dost keců. Pojďme se tedy podívat, jaké novinky nás loni zaujaly nejvíc.

7. Dobrá znamení

O zfilmování kultovního románu od Terryho Pratchetta a Neila Gaimana se jednalo už dlouho a nakonec se jeho realizace bohužel dožil už jen jeden ze dvou autorů. Ten však na výslednou minisérii pečlivě dohlížel jako z pozice showrunnera a podařilo se mu ji adaptovat nejlépe jak to vůbec šlo. Zápletka o nadcházející apokalypse a posledním střetnutí armád nebe a pekla slouží jako pozadí pro příběh o přátelství a lidskosti, v jehož středu stojí skvěle napsané a lahůdkově odehrané postavy démona Crowleyho (David Tennant) a anděla Azirafala (Michael Sheen). Tón předlohy zůstal zachován a s ním i obrovská kadence citovatelných hlášek, několik změn nebo nových motivů se povedlo organicky zasadit a bonusem je luxusní výprava a výborný soundtrack. (Sam.Vimes)

6. Neuvěřitelná

Každý rok se na Netflixu objeví (minimálně) jeden naprosto nenápadný a malý projekt, o němž neměl divák před premiérou ani tušení, aby se posléze díky nadšeným ohlasům stal nečekaným, a kritiky milovaným, hitem. Zatímco v roce 2018 do této kolonky zapadalo hororové The Haunting of Hill House, loni to byla zajisté kriminální Neuvěřitelná aka Unbelievable. Kriminální příběh o vyšetřování série znásilnění a dívce, které nikdo nevěřil, vás totiž dostane parádně prokreslenou psychologií postav, silnou trojicí ústředních hrdinek a také svou realističností a civilním pojetím samotného vyšetřování. K tomu si přidejte ještě lahůdkové výkony Merritt Wever, Toni Collete a Kaitlyn Dever a máte tu další z loňských minisérií, kterou byste měli rychle dohnat. (Spooner)

5. The Boys

Klasických hrdinských komiksů už jsou kina i televizní obrazovky plné a jejich vyprávěcí postupy, archetypy a klišé jsou divákům důvěrně známy. A tak se čím dál tím častěji mohou objevovat i podvratnější variace na subžánr, což je i případ The Boys, adaptace komiksu od Gartha Ennise (česky vyšlo jako Banda). V cynickém světě, kde mediální obraz znamená všechno a obyčejný lidský život skoro nic, se individua se schopnostmi chovají jako hrdinové jen navenek, zatímco své moci zneužívají prostě proto, že můžou. Po krku jim ale jde drsňák Billy Butcher a jeho parta, kteří si potřebují srovnat nevyřízené účty. Seriál táhnou velice zajímavé a skvěle odehrané postavy v čele s Butcherem (Karl Urban) a Homelanderem (Anthony Starr), psychopatickou verzí Supermana a nešetří se nekompromisními nápady i drsným humorem. Perfektní odpověď na otázku, jak by to vypadalo, kdyby superhrdinové nebyli tak idealističtí, jak je obvykle vídáme. (Sam.Vimes)

4. Most!

Jde o tomto českém hitu vlastně ještě napsat něco nového? Asi těžko. Most! se stal už téměř před rokem nefalšovaným tuzemským fenoménem, jehož úspěch musel překvapit snad úplně každého. Tvůrčí dvojice Kolečko/Prušinovský zde dosáhla svého dosavadního vrcholu, když vytvořila komediální nářez, jenž si dělá srandu z rasismu, typického čecháčkovství a dalších témat. A díky neskutečné porci absurdních situací a geniálních hlášek se u seriálu snad nakonec smáli i ti, z nichž si tvůrci dělali legraci. A scenáristická proměna z drzé komedie v trochu vážnější drama v pozdějších dílech tu funguje lépe, než byste v našich končinách čekali. Luďan, Dáša, Franta a spol. navíc ani po roce z naší divácké mysli nezmizeli a Most! je tak po právu prvním českým seriálem, jenž se kdy dostal do naší výroční novinkové topky. (Spooner)

3. Zaklínač

Bylo jen otázkou času, kdy se dočkáme seriálové adaptace Zaklínače. Úspěšné videohry představily Geralta a spol. širokému světu a mnoho lidí (včetně Henryho Cavilla) zjistilo, že hrám předchází slušná řádka velmi kvalitních knížek. U nás byly sice knihy velmi populární již dříve, ale v zahraničí neměly zdaleka takový věhlas a z větší části vlastně ani překlad. Když se konečně adaptace chytil Netflix v čele s Lauren S. Hissrich tak důvěra v kvalitní provedení trochu upadla a po obsazení Supermana do role Bílého Vlka si někteří lidé (nechci ukazovat prsty, ehm) téměř zoufali. Poté ovšem dorazily velmi slibné trailery a před pár týdny i celá první série. Té se sice nepovedlo nám úplně vyrazit dech, ale jednalo se o velmi kvalitní zábavu, jež díky pouhým osmi dílům rychle utekla a nechala nás natěšené na další řadu. Jako skalní fanoušek tohoto universa jsem si užil na plno adaptované věci z knih a také ty nové, kterými se tvůrci snažili lépe představit jisté postavy a spojit jejich příběh, který je v knihách velmi útržkovitý, do jednoho zábavného celku. Seriál se nám tak líbil, že se zaslouženě dostal až na třetí místo mezi nejlepšími novinkami a jisté další aspekty seriálu ještě budou také rozebírat kolegové v dalších článcích. Zaklínač se prostě a jednoduše povedl a osobně doufám, že do další série si tvůrci vezmou k srdci těch pár výtek, které se k němu našly a další série tak budou ještě lepší. A teď mě omluvte, jdu si pustit jednu z písní legendárního barda Marigolda, protože je nemohu od shlédnutí seriálu dostat z hlavy. (Diego.Dorlan)

2. Watchmen

Watchmen jsou mým letošním favoritem. Způsob, jakým Damon Lindelof navazuje na Moorův komiks a překontextualizovává jej, je odvážný, funkční, obohacující. Spojuje historii amerického superhrdinství s rasistickou represí, ukazuje, že masky „dělají lidi krutější“, nebojí se věnovat celé epizody vztahovým flashbackům, tvoří život na Jupiterově měsíci a ukazuje situace, které jsem ještě nikdy neviděl. Překvapuje. Seriál, z něhož mám tři epizody ve své osobní topce roku, oplývá tolika nápady, že by z nich byl Mandalorian živ třicet sezón. Watchmen jsou mistrně odvyprávěný počin od autora evidentně na vrcholu tvůrčích sil. (krauset)

1. Černobyl

Doslova zářivý vítěz. Na Černobylu ani snad není nejlepší ta katastrofičnost, ale způsob, jakým mění žánr z epizody na epizodu. Od ryzího postapo (střílení psů) k soudnímu proceduralismu přes špionážní thriller, od detektivky až k politickému dramatu. Osobitou atmosféru pak pomáhá budovat i velmi minimalistický, fenomenální soundtrack. Ne že by byl seriál bez poskvrny. Je možné si stěžovat na démonizaci jádra, nepřesné zobrazení nemoci z ozáření či dosti ahistorický, západní náhled na svět hlavních kladných postav. Nicméně málokteré drama takto otřese televizním světem. Bylo mu těžší uniknout než radiaci. I proto si zaslouží obsadit první místo našeho redakčního žebříčku. (krauset)

Čestné zmínky: Sexuální výchova, Nejsilnější hlas, Love, Death & Robots, The Mandalorian, Bonding, State of the Union.

Hlasování se účastnili redaktoři: Spooner, Sam.Vimes, Diego.Dorlan, krauset, do_Od, Duro, imf, KarelR, Krasa, Mr. Hlad, Davies182, Rimsy a TedGeorge.