Breaking Bad (Perníkový táta)

Vzestup a pád Waltera Whitea, jedna z vlajkových lodí quality tv. Zneuznaný vynikající chemik, toho času učitel na střední, se po diagnóze rakoviny rozhodne zaopatřit rodinu tak, že se spojí s bývalým studentem a začnou vařit a distribuovat prvotřídní pervitin. Breaking Bad je velmi dobré i v jednotlivých epizodách a řadách, přímo brilantní je ale jako celek. Tak dokonale vystavěný příběhový oblouk se totiž jen tak nevidí, tak skvělá práce s postavami a jejich vývojem.

Tvůrci Vinci Gilliganovi kryje záda Bryan Cranston, který ve své životní roli famózně podává Walterovu cestu od učitele, jenž potřebuje pomoc bývalého žáka, aby vůbec věděl, jak vyrobený perník prodat, po čím dál tím drsnější figuru drogového podsvětí. A výborný je i Aaron Paul jako Jesse, ač není takový herec jako Cranston, zase má roli napsanou víc na tělo. Breaking Bad místy nabízí i trochu černého humoru nebo až absurdní momenty (pizza, moucha), především je to ale prvotřídní drama o rozkladu charakteru. (Sam.Vimes)

Broen (Most)

Skandinávie byla dlouho dobu považována za kvalitativní baštu temných a depresivních knižních kriminálek. Netrvalo to pak dlouho a svou pověst zde potvrdila na seriálovém poli, a to zejména jedním počinem, jímž po právu dobyla celý svět. Ano, Most o spolupráci švédských a dánských vyšetřovatelů na tajemných zločinech opravdu patří mezi absolutní vrchol toho, co v kriminálním žánru v minulé dekádě vzniklo. Máme tu propletené a do poslední chvíle napínavé případy, nečekané twisty a takovou dávku temnoty a deprese, že by z toho američtí scenáristé podobných kousků minimálně týden nespali.

Hlavně je tu ovšem právě vždy vypiplaný scénář, jenž si umí se všemi linkami a postavami správně hrát a udeřit diváka v nečekanou chvíli naprostou ránou na solar. Zároveň zde však nejsou šokující zvraty nikdy na efekt a tvůrci s nimi umí skvěle pracovat do budoucna. Také z hlediska práce s charaktery nabízí Most to nejlepší, co na televizním poli v minulých letech vzniklo, a Saga Norén, jedna z nejvýraznějších a nejlepších postav posledního desetiletí, je vlastně jen třešničkou na tomto depresivním dortu.  Hrdinové se tu každou sezónu dostávají na čím dál větší dno a prožívají taková pekla, že by i ti nejdrsnější američtí detektivové chodili až do konce života k psychiatrovi. A když si myslíte, že už nemůže být hůř, tak je ještě hůř. Most zkrátka v této topce nemohl chybět. (Spooner)

Daredevil

Daredevil byl první vlaštovkou Netflixu do seriálového Marvel vesmíru. A již ve své první sérii nastavil úroveň kvality, kterou bychom rádi viděli i u ostatních comicsových seriálů. Daredevil byl tak dobrý, že ani samotný Netflix často nezvládal plnit očekávání fanoušků v případě svých dalších comicsových počinů. Dočkali jsme se sice pouze tří sérií, ale každá z nich byla výborná a posunula Matta Murdocka a jeho přátele do nových a stále gradujících situací. Seriálový formát dal dostatek prostoru k rozvoji nejen hlavního hrdiny, ale také jeho přátel a záporáků, což ve filmových zpracování je často přehlížený aspekt.

Daredevil oplýval skvělými bojovými choreografiemi s třešničkou na dortu, kterou byla v každé sérii lepší a lepší scéna na jeden záběr. Po herecké stránce byl seriál taktéž naprosto skvělý. Mattovo přemýšlení nad vlastní vírou a povinnostmi vyplývajícími z jeho schopností či Kingpinovo plánování jsou věci, na něž si velmi rád vzpomenu. Matt, Foggy i Karen měli své skvělé příběhy, ale byla to právě jejich válka s Kingpinem, jež dodala seriálu tu správnou jiskru. Pokud jste tuto pecku ještě neviděli, tak vás opravdu čeká jeden z nejlepších zážitků, který minulá dekáda mohla nabídnout. (Diego.Dorlan)