Jak už nějakou dobu víme, Pán prstenů od Amazonu se bude odehrávat ve
Druhém věku Středozemě, tedy v období zakládání Gondoru a Roklinky, existence ostrova Númenor, což byla jakási Tolkienova Atlantida, z něhož pocházeli Elendil a Isildur, a zejména v době kování Prstenů moci. Dočkáme se tedy
Saurona, Galadriel i Elronda, jehož bratr Elros byl prvním númenorským králem. A patrně jeden z nejtělesnějších a nejsmyslnějších příběhů se odehrává právě ve Druhém věku a je možné jej nalézt v Nedokončených příbězích. Jedná se o Námořníkovu ženu čili příběh Aldariona a Erendis, v němž je rozpracován zřejmý nedostatek fyzické blízkosti a jeho následky. Aldarion byl mořeplavec a následně král Númenoru, který dával přednost svým poutím před manželkou. Ta vůči němu zatrpkla do té míry, že zakázala vdavky svým služebnicím a své dceři vštípila nedůvěru k mužům.
A na Númenoru ještě posečkejme. Těsně před jeho zkázou se poslední král Ar-Pharazôn oddával krvavým rituálům vedeným samotným Sauronem. V textu se mluví o dekadenci, lidských obětinách, otrokářských lodích dovážejících sličné mladé ženy a muže. Nelze vyloučit, že úpadek ostrova, jeho korupce a zkažení, bude zobrazen i jako sexuální slavnosti spojené s brutálním zacházením s odpůrci posledního krále.
Odložení sexu mimo samotný text samozřejmě neznamená, že Tolkien tělo zcela opomíjí. Jeho popis zkrvaveného těla Fingona, velekrále Noldor, poté co ho zpřelámou a zašlapou do země balrogové (ano, množné číslo, První věk už byl takový), je skoro až mučednický v míře detailu. Podobně je tomu s umučeným Celebrimborem, jehož ztýrané tělo použily Sauronovy šiky jako zástavu. Pro Tolkiena, oddaného katolíka, měl popis aktu mučednictví zásadnější roli než popis sexuálního aktu.
V Jacksonových filmech je pak toto dodrženo. Nejdále jde Jackson v zobrazení zmučeného těla nejspíš na počátku obléhání Minas Tirith, kdy jsou za účelem snížení morálky Gondoru zpět na hradby katapultovány odřezané hlavy padlých vojáků. O odkazy na sex a nahotu se pak u Jacksona vesměs starají trpaslíci, ať už je to Gimliho zasvěcování Éowyn do tajů trpasličího rozmnožování či improvizace Johna Rhys-Daviese o tom, jak trpaslíci „chodí plavat s chlupatýma ženuškama“. V rozšířené verzi prvního Hobita dokonce dojde na jedinou odhalenou scénu obou středozemských trilogií, v níž se nazí trpaslíci koupou ve fontáně v Roklince, a mají tak svůj vlastní Anita Ekberg moment.

Když Amazon hovoří o tom, že si přeje novou Hru o trůny, myslí to se vším všudy a doslova? A kterou část seriálu má přesně na mysli? Trendem posledních let je odklon od samoúčelné (zejména ženské) nahoty. Při srovnání prvních sérií Hry o trůny s těmi finálními se vyjeví propastný rozdíl v četnosti tzv. sexpositions. Je to dozajista paradoxní, protože, řečeno v nadsázce, ty poslední dvě by nahotu potřebovaly nejvíce.
Středozem je obydlená a její obyvatelé jistě znají sexuální touhu. Je ovšem otázkou, nakolik její zobrazení do Tolkienova fikčního světa zapadá. Je to ta nejvznešenější představitelná fantasy. Já osobně se přikláním k nahotě nesexuálního charakteru, cokoliv jiného jde proti duchu předlohy a skýtá potenciálně velký zásah do tónu Tolkienova díla.
Zvěsti o nahotě nejsou jedinou kontroverzní zprávou týkající se produkce. Od projektu odstoupil Tom Shippey, přední tolkienovský badatel a profesor anglosaštiny na Oxfordu, a šíří se zvěsti, že i John Howe, tolkienovský ilustrátor pracující spolu s Alanem Lee na obou Jacksonových trilogiích, projekt opustil. Howe totiž nedávno zveřejnil video, v němž se nachází doma ve Švýcarsku, jinými slovy není na place a nepracuje na výtvarné podobě seriálu, jako to dělal u filmů.
Důvodů ke znepokojení tedy postupně přibývá. Ohledně sexualizace Tolkienova díla je můj postoj zřejmý. Nedělejme z Červené knihy Západní marky, jejíž autoři Bilbo a Frodo zůstali starými mládenci, červenou knihovnu.
A jaký je váš postoj k plánovanému zobrazení nahoty a sexu ve Středozemi?