7. K smíchu

Kidding se v našich výročních žebříčcích dobře umístilo už před dvěma lety s první řadou a neméně skvělé pak bylo i její pokračování. Jeff Pickles tady pokračuje v rozkladu své osobnosti neobyčejně laskavého muže, který v sobě příliš dlouho potlačoval negativní emoce. Druhá řada přidává na absurdním humoru, zároveň ale skvěle pracuje i s na první pohled poněkud zvláštním tématem vracení času a stále dokáže prodat i občasný silný emocionální moment. Gondryho a Holsteinovy originální režijní i scenáristické nápady pak korunuje Carreyho fantastický herecký výkon, jímž chtě nechtě zastiňuje i vynikající Catherine Keener, Judy Greer nebo Franka Langellu. (Sam.Vimes)

6. Normální lidé

Coming-of-age drama o tom, jak jsou středoškolské vztahy formovány zdáním, jak může být malé sobectví pod tlakem reputace ničivé a jak velkou proměnou mohou na vysoké projít lidé na střední stydliví. Je to pozorný, nepřikrášlený příběh o dospívání a vztahu dvou studentů irské střední školy a později dublinské Trinity College, Marianne (Daisy Edgar-Jones) a Connella (Paul Mescal). Teskná atmosféra vztahu odsouzeného i přes duševní a tělesné souznění k zániku, protože to zkrátka přichází s věkem. Seriál hluboce vystihuje rozdíl mezi lidmi, kteří tápou na střední a vysvitnou na univerzitě, a těmi, pro něž je střední škola vrcholem popularity a života. Herecké podání a vycizelovaný scénář, který se ovšem nepředvádí, jsou všechno jen ne obyčejné a normální. Něžný i drtivý a subtilním způsobem mimořádný seriál. (krauset)

5. The Boys

Seriál The Boys se již svou první řadou stal fenoménem. Díky zajímavému zpracování témat superhrdinů, silným postavám, drsnému humoru a velmi nekompromisní, násilné akci měl své místo i v loňském žebříčku. Druhá řada to sice neměla lehké, jelikož očekávání fanoušků byla vysoká, ale o to větší radost nám udělalo, že ani ve své druhé štaci se partička Karla Urbana neokoukala a měla stále co nabídnout. Na povrchu se jedná o stále stejně krvavou řežbu se správně bizarními situacemi, ale tvůrcům se povedlo mnohem lépe prozkoumat osobnosti jednotlivých postav na obou stranách barikády. Zatímco sledujeme velké a dramatické životní situace našich protagonistů, tak zároveň pronikáme hlouběji do šílenství Homelandera a dalších “hrdinů” ze Sedmičky. (Diego.Dorlan)

4. Bojovník

Bruce Lee by byl pyšný. Ze sympatického, ale bohužel dosti nenápadného akčního výletu do San Francisca 19. století na motivy námětu akční legendy se totiž v druhé sérii stala nečekaně intenzivní a napínavá bomba po všech směrech. Bojovník rozhodně není jen o excelentních bitkách a nekompromisní akci, ale jde zejména o nádherně rozsáhlou a komplexní gangsterku, v níž se výtečně pracuje s parádně nečernobílými postavami i (nejen) tehdejšími společenskými tématy. Druhý Warrior je neskutečně vyspělou a dopředu uhánějící filmařinou, která divákovi nedá vydechnout, překvapí ho sympatickými zvraty a v závěrečných epizodách ho v mnoha ohledech posadí na zadek. Pocta asijským mlátičkám a brutální drama v jednom, ale v neposlední řadě také esence špičkové televizní zábavy, která si zaslouží daleko více diváků. (Spooner)

3. Dámský gambit

Šachový fenomén Dámský gambit byl jednou z největších seriálovou událostí konce loňského roku. Geniální hráčka šachů Beth Harmon se snaží probojovat na vrchol šachového světa a po cestě se musí vypořádat se svými vlastními démony. Seriál se sice točí kolem šachů, ale je mnohem více osobním než sportovním dramatem. Její životní strasti jsou často mnohem zajímavější podívaná než některé partie, ale díky dokonalé kameře nehrozí, že by se divák nudil u partií, i kdyby jej šachy příliš nezajímaly. Dokonalá kamera a celkově stylizovaný vizuál v kombinaci se super soundtrackem a ještě lepším výkonem Anyi Taylor-Joy tak z dělají z Dámského gambitu téměř povinnost pro každého diváka. (Diego.Dorlan)

2. Koruna

Tvůrce Peter Morgan si u čtvrté sezóny Koruny ukousl v rámci královského seriálového hitu zatím největší sousto, jež se mu mohlo vlastně celkem snadno rozpadnout pod rukama. Přeci jen obsáhnout 80. léta s Margaret Thatcher, nelehkým vztahem prince Charlese s Dianou a řadou politických událostí není úplná brnkačka. Jenže tvůrci to zase zvládli se scenáristickou lehkostí sobě vlastní a předvedli nám opět jeden z řemeslně nejvypiplanějších a emocionálně nejnabušenějších vrcholů roku. Série je díky zacílení na tři legendární ženy britských dějin v mnoha ohledech dějově sevřenější, komplexnější a zejména v druhé polovině série servíruje jeden výtečný moment za druhým. A to samozřejmě i ve vytříbeném hereckém podání, kde divák neví, zda má dřív velebit nezapomenutelnou Gillian Anderson, neselhávající Olivii Colman či nečekaný objev Emmu Corrin. Královská rodina zkrátka ze seriálového vrcholu ani napočtvrté neslezla, naopak zde svou pozici ještě více upevnila. (Spooner)

1. Nový papež

Zástupy věřících milovaný Pius XIII. leží v komatu a na jeho místo nastupuje nový papež, britský dandy Jan Pavel III. v podání Johna Malkoviche. Paolo Sorrentino navázal na vynikajícího Mladého papeže a nakonec ho snad ještě překonal. Opět tematicky i formálně kombinuje posvátné a světské, vysoké a nízké nebo tradiční a moderní. V použitých barevných paletách a v rámování záběrů prokazuje neuvěřitelné výtvarné cítění, v hudbě se zase nebojí i ostrých kontrastů při použití moderního popu. Hlavně ale Malkovich v sedmé dekádě života hraje svou snad nejlepší roli, brilantně napsaného muže s brilantně napsanými dialogy, i kdyby se zrovna mělo jednat i jen o jediné slovo. (Sam.Vimes)