NEJLEPŠÍ VIZUÁL

5. Veliká

Veliká si i ve druhé řadě podržela vynikající komediální kvality a slouží jako štiplavá satira na absolutismus všeho druhu. K dosažení komického efektu dopomáhá i dobová výprava 18. století se svými bohatě vyšívanými kabátky a vysokými parukami, které tak nápadně kontrastují s moderní mluvou postav. Ruské samoděržaví nebylo nikdy tak lahodné jako v momentech, kdy vás královna polomrtvé krmí makronkami. (krauset) 

4. Hra na oliheň

Korejský megahit si nezískal přízeň diváků jen chytlavým příběhem a nápadem dětských her v krvavém podání, velkou devízou seriálu je totiž i výrazný a nápaditý vizuál. Ten si totiž v celém tajemném areálu skvěle hraje s dětskými prvky, křiklavými barvami a pestrobarevnou paletou opravdu velmi chytře. Právě šikovně vystavěné arény a jejich design pak pomáhají v tom, že se jednotlivé hry vypálí člověku tolik do paměti. Ostatně fakt, že loňský Halloween byli trendy vojáci v rudých kombinézách a masku tajemného šéfa také člověk jen tak nezapomene, mluví za vše. (Spooner)

3. Loki

Barevně se seriálový Loki často drží svých zelených a zlatých tónů, v exotickém prostředí cizí planety ale klidně jde naplno do fialových odstínů, zatímco v prostředí agentury správců času TVA zůstává u konzervativní a nenápadné béžové a šedé. V jejích interiérech, designu i kostýmech si pak výprava hraje s příznačně bezčasou futuretro stylizací, jakkoliv samoúčelnost mírně převládá. Hlavního Lokiho nechává seriál záměrně většinu času běhat v obyčejné agenturní košili s kravatou, kostyméři se ale naopak vyřádili na jeho ostatních verzích, od Sylvie s její stylovou čelenkou až po starého Lokiho, s nímž se tvůrcům po Halloweenu ve WandaVision již podruhé podařilo funkčně dostat před kameru zdánlivě nepoužitelný klasický komiksový kostým. (Sam.Vimes)

2. WandaVision

I rok od odvysílání seriálu mě mrzí, jak WandaVision nakonec nedokázala přeměnit svůj (na poměry komiksových adaptací) odvážný a experimentální formalismus ve funkční narativní prvek, který by měl své opodstatnění. Tvůrci se bezradně ztratili v tom, co s pomocí sitcomového rámce vlastně chtějí odvyprávět, nasekali logické lapsy ve fungování mikrosvěta i chování postav a stejně to celé nakonec skončilo jako generická a zaměnitelná komiksárna – obsahem i formou. Na důslednou hru se sitcomovými a žánrovými tropy i výtvarným pojetím však nelze než pět chválu. Perfekcionismus výpravy a filmařského přístupu je až dechberoucí. Kameraman Jesse Hall dokáže v rámci jedné scény z imitace dobového stylu záběrování typického pro šedesátá léta jediným střihem přepnout do výhradně současného vizuálního jazyka, když se ve Wandině iluzi objeví trhlina a prosvitne nemilosrdný reálný svět. WandaVision je nejen učebnicí televizních dějin, ale i filmařské bravury – i když v samotném seriálu nakonec překvapivě vítězí obsah, neb forma požrala samu sebe ve své samoúčelnosti. (Ojik)

1. Arcane

První místo kategorie vizuál snad ani nemohl obsadit žádný jiný seriál, než právě Arcane. Tato animovaná pecka nás nejen všechny odzbrojila svou vizuální prezentací, ale také uchvátila hrátkami s animací, kdy se tvůrci nebáli šlapat na plyn a opravdu aktivně se snažit vymyslet co nejzajímavější a co nejhravější podívanou. V posledních letech se animované seriály posouvají jako celek vpřed mílovými kroky, ale vizuál byl vždy spíše konstantou a málokdy se něco tak vymklo z hlavního proudu, jako se tomu stalo v tomto případě. Arcane je tak extrémně daleko před jakoukoliv animovanou konkurencí a vytřelo zrak i veškeré hrané tvorbě. Budu vemi rád, pokud se i ostatní tvůrci nebudou bát udělat něco originálnějšího v budoucnosti, když Arcane ukázalo, jak skvěle to může dopadnout. (Diego.Dorlan)

Osobní tipy:

Spooner – Severní vody – Neprávem přehlížená minisérie zaujme nejen hutnou atmosférou a skvělými výkony, ale také výtečnou vizuální stránkou v čele s působivou a vtahující kamerou, která dokáže krásu i drsnost arktických kulis prodat na sto procent.

Sam.Vimes – Zaklínač – Jestli se na druhé řadě Zaklínače dalo něco bez (větších) výhrad pochválit, byly to kostýmy, design monster a krásné exteriéry.

krauset – Viktoriánky – Po výtvarné stránce nanejvýš uspokojivý seriál, který snoubí viktoriánské korzety, gentlemanské kluby a magické nevěstince se steampunkovými vynálezy, a dokonce futuristickou sci-fi. Vzducholodě i květované vesty dandyů!  

Diego.Dorlan – Světlo a stíny – Světlo a stíny mělo skvělou vizuální prezentaci. Svět zde vykreslovaný působil od začátku velmi zajímavě a atmosféricky. Tomu také velmi pomohl značný počet rozdílných prostředí, z nichž se každé může pochlubit unikátním stylem, který seriál vynesl o úroveň výš, než jsme mohli čekat.

Jokolo – Mayor of Kingstown – Na první pohled nemusí jít o vizuál podmanivý. V kontextu Sheridanovy tvorby je ale jasně patrné, že práce s prostředím, kamerou a kulisami hraje velkou roli. Všechna jeho díla provází chlad a sterilita, ať už jsme na zasněžených pláních či ve vyprahlých pouštích. Nejinak je tomu i u seriálu z prostředí maloměstské věznice. Neživé prostředí dává vyniknout o to výraznějším postavám, čímž se zároveň paradoxně stává živou entitou, která formuje tvář seriálu. Vězeňská atmosféra je díky tomu mnohem podmanivější, což podněcuje další vývoj postav. I díky tomu je Mayor of Kingstown dalším výrazným zářezem na Sheridanově pažbě.

tomasmy – Nadace – Ačkoliv je Nadace dalším dílem nekonečného seriálu o (ne)adaptování většinou naprosto geniálních předloh – tedy psaní úplně nových věcí –, v tomto případě je to alespoň koukatelné. Z nových sci-fi seriálů je tento patrně tím nejlepším a jeho vizuální stránka je skutečně úchvatná. Zde Apple skutečně nešetřil a je to vidět na každé vteřině. Těch deset dílů je vizuálně fakt překrásných.