Adaptace Amazonu

Ani po první sérii Prstenů moci jsme se od Amazonu nedozvěděli, na které texty mají tvůrci přesně práva. Víme, že zakoupili Pána prstenů včetně Dodatků, že na sociálních sítích mohutně odkazovali na Silmarillion a že Númenor má na mapě tvar pěticípé hvězdy, což je informace, kterou si lze přečíst jen v Nedokončených příbězích. Ale po zhlédnutí první série se nemohu zbavit pocitu, že těch práv je méně, než showrunneři naznačovali. Nedomnívám se však, že by to mělo autorům sloužit jako obhajoba a štít. Jednak je v Dodatcích k nalezení dostatek informací, aby se Tolkienovu Druhému věku dostalo důstojného zacházení, jednak tvůrce nikdo nenutil adaptovat období, k němuž nemohou využít všechny podstatné texty. Vždy mohli zvolit Aragornovo mládí.

O Prstenech moci a Druhém věku

Celá nesmyslná podzápletka s mithrilem je zde jen proto, aby tento kov posloužil coby magický materiál pro Prsteny moci. Nikoliv nadpozemské řemeslo, nikoliv zpěv či zaříkání, nikoliv Sauronovy znalosti – Prsteny moci svou magii odvozují od mithrilu. 

Na hranici sebeparodie, dávající vzpomenout Monty Python, je pak snaha postav přijít s vhodným tvarem a velikostí předmětu, do něhož mithril přetaví. Potřebujeme kruh – aby se zmnožila dráha odrazu (při nošení se ovšem vnitřek kruhu od sebe neodráží, že). Vyrobíme korunu! Ne? Něco menšího? Co takhle náramek? Ne? Podrbání na čele. Prsten? A já, který si vzpomínám na Jacka Blacka ve starém videu parodujícím Elrondovu radu, v němž měl komik místo Prstenu moci intimní piercing, se táži: proč ne kroužek na penis? Amazone, my nepotřebujeme trávit finále první řady rozumující nad genezí tvaru předmětu, který máte v názvu seriálu hned dvakrát! Největší z trivialit se vysvětlují, zatímco ty skutečně podstatné věci přinejlepším mimoděk oznamují. 

Prsteny jsou praktické, nesnadno snímatelné šperky, které v podstatě nic neváží a mají dlouhou historii v evropské mytologii. Jsou záležitosti, které vysvětlit nepotřebují. Víte, co mezi ně nepatří? Proč Celebrimbor, vůdčí kovář své generace a ten vůbec největší po nedostižném Fëanorovi, nezná princip slitin. Víte, co je také slitina? Bronz. Na smíchání cínu a mědi přišli už pravěcí lidé, ale na chudáka Celebrimbora to bylo příliš sofistikované. Není ovšem divu, že tato verze Celebrimbora nezná některé vlastnosti slitin (byť slitiny jako koncept ano), vždyť do kroužků zasadí nebroušené drahokamy (vzhledem k pornografickému slovníku Prstenů moci – viz příští díl – bych měl možná používat slovo „neobřezané“ či „neobdělané“). Podobně nevybroušené jsou i seriálové Prsteny moci, nicméně o tom, že by se jednalo alespoň o hrubý drahokam, nemůže být ani řeč. A mimochodem, proč je jen jeden prsten stříbrný, když se kovy taví naráz v jedné společné nádobě?

Opusťme kritiku řemeslně technickou a pusťme se do kritiky příběhu a mythu. Kování prstenů probíhalo v knihách následovně: Sauron v přestrojení za vyslance Západu a Pána darů Annatara (odtud očividné pomrknutí, když Halbrand řekne o nápadu se slitinou Celebrimborovi: „Pokládej to za dar“) nabídne své služby nejprve v Lindonu, setká se však s podezřívavostí Gil-galada i Elronda. Přesune se tedy do Eregionu, kde mu už Celebrimbor rád dopřeje sluchu. Elfové zde vykovají nejpodivuhodnější předměty (Celebrimbor je též spoluautorem morijských dveří, které odrážejí světlo hvězd a měsíce). Sauron, podvodník a svůdce, pracuje spolu s Celebrimborem na umění tvorby prstenů celé století, až jej zdokonalí natolik, aby mohly vzniknout Tři elfí prsteny a zároveň o samotě Jeden vládnoucí prsten. 

Způsob, jakým se Sauron dokázal vlichotit všem lidem a najít jejich slabé místo, je jedinečný a činí z něj o tolik zajímavějšího padoucha, než je snaha tvůrců udělat z něj nového Waltera Whitea z Breaking Bad (opravdu to řekli, i když ze seriálu samého byste to nepoznali). Místo Temného pána jsme dostali Temného incela. Kdyby byl seriál skutečně progresivní, nikoliv jen falešně, naoko progresivní, mohl by zpracovat a zobrazit některé nepochybně homoerotické podtóny této pro dějiny Středozemě osudné spolupráce mezi Celebrimborem a Sauronem. Místo toho jsme se museli spokojit s hodinovým kováním a interním vtipem o darované znalosti slitin. Nejde jen o to, že tato verze porušuje lore – existuje někdo soudný, kdo nevidí, o kolik zajímavějším dramatem je ta verze pravá, Tolkienova?

Nemluvě o tom, že Celebrimbor by měl být mladý, mladší než Galadriel, o niž se v knihách neúspěšně uchází. Charles Edwards, který jej po přeobsazení ztvárňuje, je příliš starý. A nejen na roli Celeborn, ale jakéhokoliv elfa. Ve Středozemi nežije ani jediný, který by měl takto vypadat. 

Pořadí kování prstenů je taktéž podstatné, není to jen povzdech fanouška. Úplně první prsteny ani nestály za řeč a nikdo netuší, kam se poděly. Právě za jeden z těchto testovacích prstenů pokládal zprvu Gandalf Bilbův nález. Až později, kdy bylo jasné, že Bilbo nestárne a že má ve vlastnictví daleko mocnější předmět, začal mít podezření. Bez těchto testovacích prstenů, které elfové vnímali jako nepovedené cetky, by Gandalfovo přehlédnutí nedávalo smysl. Velké prsteny jsou zhruba spočítané (i když některé z trpasličích, které údajně pohltili draci, by teoreticky mohly být ve hře, neboť jejich osud je nejistý). Původně byly všechny prsteny elfí, elfové se snažili s jejich pomocí zastavit plynutí času a úpadek svých království (je to důvod, proč Roklinka a Lothlórien působí „magicky“ a nacházejí se jakoby mimo čas, jejich páni, Elrond i Galadriel, pochopitelně ve Třetím věku vládnou elfími Prsteny moci). 

Závěrečná tři díla, která vejdou ve známost jako Tři elfí prsteny, už vykoval Celebrimbor bez Sauronova dohledu a Sauron se jich nikdy nedotkl, i když si je ze všech přál vlastnit nejvíce. Aluze na Sauronovo oko, která se během tavení kovů v závěrečné epizodě vyskytne, je tak, ač vizuálně zdařilá, opět zcela nemístná. Toto jsou jediné tři prsteny, s nimiž Sauron nemá mít co do činění – a záleží na tom.

Nyní když Galadriel ví, nikoliv pouze tuší, že se Sauron na Prstenech moci podílel, a Celebrimbor dosáhl vrcholu tvoření již napoprvé, jde proti logice, aby se Sauron jako Annatar ještě navracel a v dalších sériích někoho vyučoval řemeslu. O tuto fascinující etapu Druhého věku budeme tedy ochuzeni. A Celebrimbor se bude zřejmě v tvorbě prstenů zhoršovat. Nu, u této sklerotické verze to nezní zcela nepravděpodobné.

Když se Sauron prohlásil Pánem prstenů a verše „Jeden prsten vládne všem“ zaburácely Středozemí, Celebrimbor konečně seznal, jak moc se mýlil. Elfové své prsteny sňali a ukryli. Sauron se Celebrimborovými Třemi cítil velmi podveden a započal válku, během níž uchvátil Sedm a Devět, které rozdal trpaslíkům a lidem, a zpustošil Eregion, což vede Elronda k založení Roklinky jako nového útočiště. Celebrimborovo zmučené tělo skončí ukřižované na Sauronově praporci. Jak dokonale filmový mohl být moment, v němž Sauron recituje prstenové verše a jeho hlas se rozléhá Středozemí. Jak řekl Gandalf v Roklince, černá řeč se ještě může rozléhat z jednoho kouta Středozemě na druhý! Jaké drama! Jaká promarněná příležitost.