Ófærð / V pasti (2016 - 2021)

O V pasti se svého času hodně mluvilo, neb jsme islandskou detektivku mohli najít i v hlavním vysílacím čase na České televizi. Není ale od věci si tuhle vymazlenou kriminálku oprášit, protože počet jejích hodnocení je stále proklatě nízký. Severské detektivky se od jisté chvíle stávají de facto vlastním žánrem s pevně danými atributy, které nesmí chybět. A všechny tu beze zbytku najdeme, navíc znásobené do té míry, že vás Trapped chytne a nepustí až do samého závěru.

Hlavní postava medvídkovitého detektiva s olbřímím vzezřením jde proti všemu, na co jsme u hollywoodských vyšetřovatelů zvyklí. Samozřejmě, že má rozvrácenou rodinu, za sebou nejednu bolístku a pije hektolitry kafe uprostřed noci, jak se na správného seveřana sluší. Fousatá dobrácká tvář a goliášovské rozměry ale vidíme málokdy, navíc tento zjev napomáhá odkrytí umu islandského matadora Ólafura Darri Ólafssona, který svého času vyhrál hlavní hereckou cenu na karlovarském festivalu a posléze seděl i v hlavní porotě. Pod režií zkušeného Baltasara Kormákura tu vzniká velmi atmosférická podívaná s klaustrofobickým nádechem, protože ospalé přístavní městečko je odstřihnuto od zbytku světa lavinou. A aby toho nebylo málo, rybáři vyloví z ledového oceánu znetvořené tělo. Vraždy přibývají, mrtvoly se hromadí, některé naopak mizí a pomoci z hlavního města se kvůli počasí nedostává. Atmosféra tu hraje prim a právě díky ní je Trapped výbornou detektivkou. Jako jiným skandinávským peckám ani této nelze upřít jistou překombinovanost, kdy je náročné se zorientovat ve stále přibývajících počtech podezřelých. Zkušeného diváka ale nic takového rozhodně neodradí. První série je pecka, druhá o něco horší a třetí jsem už raději šanci nedal. Pokud ale hledáte něco, při čem se zachumláte do deky, zhasnete světlo a užijete si brutálně severskou atmosféru, s Trapped se nespletete. 

White Gold (2017 - 2019)

Biele zlato v názve referuje okenné rámy. Dvojvrstvová sklená výplň je dnes štandardným vybavením domácnosti, no v roku 1983 šlo o horúcu trhovú novinku. Ako predajca tohto produktu sa snaží preraziť aj Vincent (Ed Westwick). Mladý, sebavedomý, dôvtipný a vynaliezavý businessman sa postupne dostáva k čoraz väčším no zároveň nebezpečnejším obchodom. Nemáte ani tušenia, aké bláznivé, extrémne a nevyspytateľné môže byť na pohľad fádne zamestnanie.

Fádnou sa zdá i zľahka absurdná premisa. Nenechajte sa však odradiť – White Gold je rýdzou ostrovnou peckou. A ako taká nepostráda suchý britský humor, ostrú situačnú zábavu, či synergický prechod k dráme, romantike, aj krimi. Najsilnejším esom v rukáve sú samotné postavy. Každá z nich, väčšia alebo menšia, má svoj charakter, hĺbku, špecifické atribúty a hlavne – všetci sú efektívne uletení. Popri skvelou Westwickovi sa môžete tešiť najmä na mini-reunion inej britskej pecky – seriálu Inbetweeners. Jedny z hlavných rolí Vincentových kolegov si tu strihnú James Buckley (v Inbetweeners úchylný fabulant Jay) a Joe Thomas (Jayov najlepší kamarát, beznádejný romantik Simon). Je obrovskou škodou, že Netflix seriál odstrelil už po dvoch sezónach. Napriek tomu vás nabádam, dajte tejto špecificky prehrotenej, avšak dramaturgicky vypiplanej záležitosti šancu, neoľutujete. (Ravenous)

The Valhalla Murders / Vraždy ve Valhalle (2020)

Jedna severská detektivka je vám málo a chcete další? Ale prosím, beze všeho! Máme tu totiž Vraždy ve Valhalle. Poctivé řemeslo, které musí nadchnout každého milovníka detektivního žánru. Ošlehaná detektivka rozplétá postupně bobtnající případ přibývajících vražd. Najdeme tu náznaky okultismu, bolesti z daleké minulosti, nesourodou detektivní dvojici, ledovou atmosféru i šokující zvrat. A tak to máme rádi.

Opět se můžeme opřít o hutnou atmosféru, která se vám díky své mrazivosti dostane až do morku kostí. Chladný přístup najdeme nejen u vizuálu, ale i u všech postav, které se tak rozvíjí postupně s příběhem. Zprvu nesympatická hlavní vyšetřovatelka Kata může diváka lačnícího po rozjuchaných postavách odradit, což by byla škoda. Právě její příběh, kdy se pod náporem náročného zaměstnání, nedořešených vražd a nenaplněných ambicí hroutí její rodinný život, je velmi dobře vygradovaný. Nejinak je tomu u vyšetřovací linky, jejíž hlavní výhodou je to, že diváka postupně zavede někam, kam by začátkem příběhu nebyl býval tušil. Ke klasické otázce „Kdo je vrah?“ tak přibývají další, mnohem nápaditější. Je vrah jen jeden? Nejsou jeho vraždy vlastně nakonec oprávněné? Jednal bych na jeho místě jinak? Morální nejednoznačnost dělá dobré charaktery a díky gradujícímu a překvapivému vývoji tu můžu Vraždy ve Valhalle směle doporučit. Nejde o klenot bez vad na kráse, některé díly se táhnou možná až příliš líně a otřepaným klišé se seriál zdaleka nevyhnul. Bohatě to ale stačí na radostné doporučení, napnutí budete jak kšandy.