7. Bojovník

Je to pár týdnů, co (HBO) Max definitivně zařízlo dobový akčňák Bojovník a já jsem z toho pořád dost smutný. Třetí řada na takřka bezchybnou druhou kvůli pomalejšímu úvodu malinko ztrácela. Jakmile se však všechny dějové linky rozjely, byla to opět nabušená akční jízda s nejlepšími bitkami a nejvypiplanější choreografií v seriálovém rybníčku. Stejně jako v předešlých letech, ani tentokrát ale nebyl svět podle námětu Bruce Lee pouze o zlámaných končetinách, tvůrci totiž znovu nabídli i skvěle napsané postavy a příběh, jenž zejména v druhé polovině svištěl neúprosně vpřed až k hezky vyhrocenému a parádnímu finiši, v němž konflikty mezi charaktery dosáhly svého vrcholu. Třetí Bojovník sice nabízí tolik linek, že ne všechny mají dostatek prostoru (Mark Dacascos), i přesto mi budou Ah Sahm a gangsterské potyčky v čínské čtvrti zatraceně chybět. Podobných silných žánrovek totiž aktuálně opravdu moc nenajdete. (Spooner)

6. Gen V

Teenagerského spin-offu krvavých The Boys jsem se zprvu dost bál a čekal jsem, že půjde o klasickou lacinou ždímačku, v níž se budou řešit vztahy náctiletých a vděčný komiksový svět tu bude jen na okrasu. Jenže nakonec se z Gen V vyklubalo jedno z nejpříjemnějších překvapení roku. Gen V je svižným krvavým kouskem, který dokáže šikovně vytěžit nejsilnější atributy původního seriálu, hezky doplňovat jeho děj, rozšiřovat universum a zároveň servírovat sympatické postavy, chytlavý děj s několika překvapeními i parádní vytěžení středoškolského prostředí. A samozřejmě se nezapomnělo ani na několik ulítlých a brutálních momentů, které by se ani v The Boys neztratily. Prostě výborná komiksová zábava, jež loňské čekání na Butchera, Homelandera a spol. sympaticky vynahradila. (Spooner)

5. Modrooký samuraj

Tento absolutně nekompromisní animovaný seriál byl jedním z nejmilejších (a nejbrutálnějších) překvapení loňského roku. Tvůrci zde totiž zvládli na naprosto mistrovské úrovni a s péčí, která se jen tak nevidí, vykreslit nejen historické Japonsko období Edo (17. století), ale také přinesli propracované a uvěřitelné postavy s hlubokými motivacemi, které velmi hezky reprezentovaly poměry tehdejšího Japonska. Celý seriál pak má jeden z nejkrásnějších a nejpropracovanějších vizuálů celého loňského roku. Samotná animace je naprosto pokroková a kombinace několika stylů a technologií posouvá Modrookého samuraje a vlastně i celý žánr animované tvorby o několik kroků dál, což je obrovský úspěch, kterým se může chlubit málokterý seriál. Celková prezentace je tak na absolutní špičce celého odvětví a vzhledem k nekompromisnímu eRkovému ratingu mohli tvůrci vyobrazit brutalitu, s jakou jde hlavní postava Mizu za svým cílem. Díky všem zmíněným kladům se tak bez debaty Modrooký samuraj stal jedním z nejlepších a nejoriginálněších seriálů loňského roku. (Diego.Dorlan)