Asi bych dokázal nějak překousnout to, že se moderní televizní zábava stala platformou pro sdělování aktuálních politických a sociálních témat prosazovaných povětšinou menšinou

Galadriel tak u mně zastává pozici nejnesympatičtější postavy z čehokoliv, co jsem minimálně v posledních několika desítkách let viděl. Sečteno a podtrženo seriál mi nedokáže nabídnout nic co by mně přesvědčilo se dívat na druhou řadu, nebo alespoň dokoukat tu první. Svoji energii, odvahu a sebemrskačství si raději budu pěstovat na třetí řadu (Ne)dace, u které zase já nedokážu nesledovat, co se děje a to přes všechny plus jeden výstražné alarmy, které mi každou epizodu, co jsem viděl, vyřvávaly v hlavě.
Docela se mi stýská po době, kdy jsem byl schopný sledovat skoro cokoliv nekriticky a užít si to, a nebudu si nalhávat, že to je jenom tím, co do nás obrazovky vypouští, nějaký posun je i v nás nespokojených divácích.
Když pominu vizuál (ano opravdu to vypadalo v první sezóně pěkne a peníze tam byly vidět), tak ve všem ostatním byl ten prequel Hry o trůny jako seriál prostě o několik tříd lepší.
Jediné pozitivum na tom seriálu jsou analýzy od krauseta, ale tam se z "druhé pokračování článku bude za týden" stalo "druhé pokračování bude za rok", takže tam mě taky vypekli