NEJLEPŠÍ SCÉNY

5. Pohřební proslovy (Boj o moc)

Tvůrci Succession mistrně ovládají umění do všedních situací vkládat momenty, které nakrásně odhalují nitra našich hrdinů. Ještě lépe jim to ale jde ve chvíli, když mají při ruce situaci, která přímo hýří emocemi. Náramně to bylo vidět na Connorově svatbě, kde přišel osudný telefonát. Pro mě však byly ještě silnější pohřební proslovy, které skrze pár monologů bravurně odhalily to, jaký vztah jednotlivé postavy k rozporuplné, milované i nenáviděné postavě Logana Roye měly. Roman se jako dítě, které je na svém otci nejzávislejší, zarývá nejhlouběji pod kůži, zatímco nechutný Frank se emocím jen vysmívá. Loganův bratr bez skrupulí odsuzující. Kendallův projev perfektně vyjadřující rozpolcenost, kterou nejstarší chlapeček ke svému otci celý život cítil. A Shiv jako nejsmířlivější dítko, které ví, že nemůže říci pravdu, tak se zkouší opřít o konkrétní situace, které by jejího otce alespoň trochu polidšťovaly. Mistrovství v jedné scéně. Vážně se povedlo natočit takhle skvostný seriál? (Jokolo)

4. Mizu taví zbytky meče (Modrooký samuraj)

Emocionální scéna v předposlední epizodě je důležitým momentem pro několik postav, ale nejvíce samozřejmě pro Mizu. Dochází zde ke kulminaci několika důležitých aspektů, které je nucena řešit, ať už se jedná o potřebu samostatnosti a důležitost vlastního poslání, ale je zde také velká sebereflexe nad cestou, která ji přivedla do tohoto momentu. Mizu chce znovu ukout svůj meč, o který přišla v předchozí epizodě, ale nepoddajná meteorická ocel ji nutí přemýšlet nad její dosavadní cestou. Mizu je tak nucena obnažit své emoce tak, jako do té doby nikdy nemusela a uvědomuje si, že jednak nemůže vše zvládnout sama, ale také že v mnoha případech byla příliš zaslepena svým posláním. (Diego.Dorlan)

3. Finále (Loki)

Že seriál s Tomem Hiddlestonem přinese až takto velké změny pro celý marvelovský vesmír asi mnoho z nás příliš nečekalo. Celá finální epizoda seriálu je extrémně povedená a hrátky s časem a očekáváními od jednotlivých postav fungují na výbornou. Je to ale právě samotné finále, kdy postava Lokiho završí svou dlouhou cestu a transformaci a dosáhne onoho “velkého poslání”. Jeho rozhodnutí stát se oporou celého mnohovesmíru a být klíčovou figurou, která celý tento kosmický chaos drží na uzdě je velmi poetické završení jeho více než dekádu dlouhé touhy po moci a naplnilo se přesně to, co jeho adoptivní otec Odin tvrdil, že kdo touží po moci, by ji mít neměl. Loki konečně tuto lekci pochopil a jeho nová pozice v hierarchii mnohovesmíru se tak nese ve velmi hořkosladkém duchu. (Diego.Dorlan)

2. Závěr (Boj o moc)

(obsahuje spoilery)

Finále Succession řadím k vůbec nejlepším seriálovým závěrům, a jeho absolutně poslední záběr musel pohnout každým, kdo byl do příběhu sourozenců Royových alespoň trochu investován. Byla samozřejmě chyba, když někteří diváci sázeli, kdo vyhraje křeslo ředitele firmy, jako kdyby se jednalo o Železný trůn. Kendall je po letech usilování o trůn blízko, blizoučko, byl dokonce pomazán sourozeneckým cocktailem z rozmixovaných vajec a vůbec všeho, co lednice dala, ale korunu mu na hlavu nenasadili. Fenomenální gradace a návrat incidentu z první řady, kvůli němuž Shiv nepřipustí, aby byl nástupcem ten nejstarší z trojice. Logan mu možná šeptal, že je jeho jednička, jeho „number one boy“, ale Kendall bude už navždycky tím druhým. Showrunner Jesse Armstrong uvažoval o možnosti, že by poslední záběr seriálu ukazoval Kendalla stojícího na zábradlí, chystajícího se vše ukončit skokem do moře, ale nakonec se rozhodl pro méně melodramatickou, lepší variantu. A tak tedy celý seriál o lidech žijících v nedostupném luxusu končí záběrem na zdrceného Kennyho, těžce sedícího na lavičce ve veřejném parku a hledícího směrem k obzoru. A pohled Jeremyho Stronga je s postupujícím časem čím dál prázdnější. Takto intimně, přesto ve velkém stylu, odchází nejlepší seriál 20. let. (krauset)

1. Rodinná večeře (Medvěd)

Bojíte se klasických návštěv a večeří s příbuznými, při nichž vám bude strejda vyprávět nejnovější konspirační teorie z Parlamentních listů a dědeček říkat, jaká je ve válce Ukrajiny s Ruskem ta utajovaná pravda? Tak věřte, že po pekelné rodinné večeři v druhém Medvědovi budete podobné seance ještě s radostí kvitovat. Neskutečně hutná a depresivní nálož všemožných negativních pocitů, rodinných křivd a házení vidličkami zabalená do strhujícího patnáctiminutového finále epizody s názvem Ryby, která postavy i diváky po psychické stránce vyždímá na úplné maximum. Naprosto mistrovsky zrežírovaná pasáž, v níž je každá věta, výčitka, nadávka i ublížený pohled brilantně napsaný i načasovaný a všichni zúčastnění – včetně „hvězdných“ hostovaček – tu hrají na 200 %. To vše ve flashbackové epizodě, po níž budeme mít k hlavním postavám zase o něco blíže. A svých vlastních příbuzných si možná začneme o trochu více vážit. (Spooner)

Osobní tipy:

Rozchod v mrazáku (Medvěd) – Silná emocionální tečka za už tak neskutečně intenzivní finálovou jízdou. A následný telefonát divácké slzy v očích jenom prohloubí. Carmy, ty idiote! (Spooner)