NEJLEPŠÍ VIZUÁL

5. Smrtící podoba

Dead Ringers stojí na podvojnosti, jak dějově, tak vizuálně. Jednovaječná dvojčata Elliot a Beverly (mistrovská dvojrole Rachel Weisz) spolu řídí porodní kliniku, ale jejich podobností to nekončí. Minisérie si dává záležet na tom, aby motiv dvojnictví doplnila i o dualitu vizuální, takže je mizanscéna plná zrcadel, symetrií a odrazů. Připojte lahodné detaily na hostiny, precizní svícení a laboratoř, která vypadá, jako by byla dvojčetem komory, v níž se utkal Luke s Vaderem v Impériu, a máte nezapomenutelně vypadající dílo. (krauset)

4. Daisy Jones & the Six

Pochvalný odstavec začnu netypicky výtkou. Covidem ztížené natáčení si nemohlo dovolit moc komparzistů a některé záběry na davy lidí v publiku koncertů jsou až příliš zjevně digitální a prostě nevypadají dobře. I přesto si Daisy Jones & the Six zařazení do tohoto žebříčku zaslouží, a to za zhmotnění atmosféry hudebního světa sedmdesátých let díky stylovým rockovým kostýmům, v případě postavy Daisy vkusně inspirovanými kostýmy zpěvačky Stevie Nicks, díky bohatě vybaveným interiérům domů, nahrávacích studií i tourbusů, díky atraktivním hudebním nástrojům na každém kroku. Vše je laděno do měkkých, teplých barev a nakonec krásně nasnímáno. (Sam.Vimes)

3. Pád domu Usherů

Mike Flanagan měl vždy cit pro vytříbený a správně hororový vizuál a Pád domu Usherů v tomto směru není výjimkou. Poctivá netflixovská výprava s efektivním hororovým nádechem, hravá práce s kompozicí jednotlivých záběrů, neskutečná péče detaily a do toho samozřejmě neustálá smršť odkazů na Edgara Allena Poea či jiné hororové a děsivé vychytávky… Flanagan prostě umí a jeho rozlučka na Netflixu po této stránce nemohla dopadnout lépe. (Spooner)

2. The Last of Us

K videoherní adaptaci The Last of Us z produkce HBO jsme v redakci sice nějaké výtky měli, ale co se jí rozhodně upřít nedá, je naprosto úžasná vizuální stránka. Ať už se totiž jedná o celkovou barevnou paletu, vyobrazení opuštěného a nebezpečného světa či kostýmy, v každém záběru se seriálu daří přesvědčit diváka o tom, že se naši hrdinové nachází v nehostinném a nebezpečném postapokalyptickém světě. To pak bylo v kombinaci s nepříjemnou atmosférou jedním z největších výkonů seriálu. Zkrátka produkce HBO opět nezklamala a připravila nám jeden z nejlépe vypadajících a nejpřesvědčivějších seriálů loňského roku. (Diego.Dorlan)

1. Modrooký samuraj

Modrooký samuraj musí zákonitě zaujmout každého diváka již prvním záběrem. Čím dále se pak už jen v první epizodě dostanete, tím je nad slunce jasnější, že to, na co koukáte, je naprosto speciální a nemající obdoby. Ať už se totiž jedná o nádherné použití barev či rámování scén, které podpořilo využití nových animačních technologií, jež kombinují 2D a 3D objekty do jedné scény, tak každý záběr zvládá diváka vtáhnout do scény způsobem, který je vám schopný vyrazit dech. Vizuální stránka je tak lepidlem, které spojí všechny ostatní úžasné věci v seriálu do jednoho skvělého uměleckého díla a umožní divákovi vybudovat si vztah se světem a postavami způsobem, který se podaří málokterému seriálu, natož těm animovaným. (Diego.Dorlan)

Osobní tipy:

Wu-Tang: An American Saga – Obzvláště tři alegorické příběhy o hledání inspirace pro jednotlivá sólová alba poskytla seriálu o Wu-Tang Clanu hodně prostoru pro to, vyřádit se s mizanscénou ve stylu braků z videopůjčovny. (Sam.Vimes)

Ahsoka – Ahsoce se podařilo vymanit z poněkud pochybně vypadajícho vizuálu, který trápí většinu projektů používajících technologii Volume. Tvůrce Dave Filoni má s touto technologií velké zkušenosti a bylo to znát. Celý seriál tak opravdu vypadá, že byl vytvořený spíše pro velká plátna než naše domácí obrazovky, a seriálu to velmi pomohlo. (Diego.Dorlan)