Souhlas s hodnocením. Je hezké vidět, že čtyři epizody Luthera nebo tři díly Sherlocka mohou zadupat do země dvousethodinové americké "kriminovely". Následující výtky jsou z pohledu kvality pouze nevýrazné vady:
- Pokud bylo možné natočit pouze čtyři epizody, možná by bylo lepší nechat uplynout mezi prvním a třetím dílem trochu více času než pár dní. Vyšetřovatelé by tak mohli Ripleyho trochu víc zmáčknout, udobření by nebylo jako otočka o 180 stupňů a taky vztah Luthera s Mary by se mohl uvěřitelně rozvinout za stádium prvního sexu. Pokud Mary obviňuje Luthera, že "jí všechno neřekl", působí to směšně, protože neznám nikoho, kdo na prvním rande vytáhne všechny svoje kostlivce ze skříně a začne se s nimi chlubit.
- V důsledku předchozího, je uhoňený i ten pseudo "trojůhelník" na konci, protože Luther zná Mary tři dny a Alice se zjeví až na konci. To mě trochu sklamalo a autoři si s tím mohli více vyhrát.
- Nevím, zda produkce nesehnala Ruth Wilson na více než pár dní, ale takhle působila vyloženě jako deus ex machina a přítel na telefonu v jednom. Přijede, osvobodí, schová, poradí, pomůže, vyběhá, ukradne, zachrání, podřízne - prostě holka do nepohody
Lutherovo "It's my lucky coat" a odpověď Alice jsou nejlepší ukázka britského humoru od druhé řady Sherlocka
reagovat
|