Ad Dixonové - vím žes je tam zmiňoval, to nebyla výčitka článku, jen jsem to chtěl vytáhnout jako jeden z (nemnoha) rozdílů, který podle mě hrajou ve prospěch seriálu. Ad Kirkmanovo opakující se schéma - jo, něco tam je, ale já s tím nemám problém a i si myslím, že to "objektivně" zas tak žhavý není. Nemůžu v tom směru moc argumentovat, jinak bych ti spoileroval další knihy. Však uvidíš a myslím že se máš na co těšit *;)* Občas projedu čtenářský dopisy, na který Kirkman odpovídá a lidi mají často úplně protichůdný reakce, jedni vyčítají brutalitu, jiní chtějí víc fatalit, jedni chtějí víc scén bojování s nemrtvými, jiní více vztahů... Za zmínku stojí chlap, kterej psal že bych chtěl aby postavy měly výraznější "vlastní hlas", zmiňoval nějakou scénu kde Rick a ostatní probírají co budou dělat dál, a že ty dialogy byly de facto zaměnitelné, že je mohl říkat kdokoliv. Jako příklad dával Fantastic Four, že kdybychom mu přečetli jakoukoliv bublinu, bez podívání se by hned poznal kdo mluvil - vědátorský výrok by byl Reed, hláškující by byl Johnny, mateřsko-ochranitelská Sue... Kirkman mu odpověděl, že díky za názor, ale takhle skuteční lidi prostě nemluví a že on ty postavy a jejich dialogy chce mít pokud možno co nejreálnější. Že tam nechce mít skupinku z geniálního vědce, hláškujícího puberťáka, hospodyňky z domácnosti atd., ale z normálních živých lidí. V tu chvíli jsem si uvědomil, až jak moc dobře Kirkman ty postavy píše a taky jak špatný by to mohlo být, kdyby to vymýšleli nějací céčkoví scénáristi koukající jen na koláče sledovanosti ("okay, teď ještě postavu se kterou bude sympatizovat ta a ta demografická skupina, a nezapomeňte na psa!" *:D*)

Výborný téma *:+* Myslím si, že bylo dobrou volnou nechat Shanea žít déle a víc se v tom trojúhelníku porýpat. Scéna finálního střetu ale byla silnější v komiksu. A seriálu se ještě musí přiznat Daryl a Merle, oba skvělý postavy. Pamatujete jakej to byl nářez když na začátku Rick nechal Merleho připoutaného na střeše? A když se pak pro něj vrátili? Kéž by se vrátila atmosféra prvních dílů. Z komiksu mám momentálně přečtených něco přes 90 čísel a pořád je to zatraceně dobrý *:+* (Davies - ty jsi četl to co zatím vyšlo u nás nebo i něco dál?) Nechytlo mě to ale hned ze začátku, pořádně se to rozjede až od 3. knihy (čísla 13-18) a třeba prvních šest čísel ještě kreslil někdo jiný a některé postavy tam vypadají trochu divně (Lori). Od 7. čísla dál už všechno kreslí Charlie Adlard a v nemalé míře se tak podílí na charakteristické atmosféře. Ještě jsem zpočátku měl pocit, že je to sice fajn, ale taky trochu řídké, že mám jedno číslo hrozně rychle přečtené a skoro nic se nestane. Není to pravda. Jako jednotlivý sešity je to možná občas nasekaný na až moc malý části, ale jako příběhový "arc" (=vždycky 6 sešitů = 1 kniha) to pokaždé funguje výborně. Nemyslím si, že by se Kirkman opakoval, snad jedině ten koncept připojování nových členů skupiny a jejich následné odpravování, ale to je naprostá nutnost - nemůžou zabít [b]úplně [/b]všechny (Rick, Carl) a zůstávat pořád na jednom místě, s těmi samými lidmi by nešlo. Ale rozhodně to v komiksu nepůsobí jako scénáristický kalkul. Přitom Kirkman řeší stále nová témata nebo funkčně rozvíjí ta dlouhodobá (třeba citově okoralý Carl) a celkověje z toho cítit, že ještě nikdo se nad důsledky zombie apokalypsy nezamýšlel tolik jako on. Tohle není o střílení zombíků a přežití 90 min survival filmu, tohle je opravdu o dlouhodobém přežívání v takovém světě a psychických, sociálních i jiných dopadech na lidi. Abych se ještě vrátil k samotnému tématu rozdílů komiks/film - Daryl a Merle jsou výborní, vypuštění některých brutali chápu a až tak mi nevadí a nevadí mi ani změny životnosti některých postav (ať to není jen přesná ilustrace). Na druhou stranu třeba Dale nebo Andrea jsou v komiksu mnohem zajímavější a hlavně je škoda že seriál je místy sterilní až nanicovatý a plochý, přitom předloha nabízí spousta šťavnatých témat. Davies - je tohle ten článek, jak jsi ho psal 10 hodin a chtěl k němu pořádnou diskuzi? *:)*