Někdy bychom si měli dát společný maraton a pokaždé, když na Supermana místo některým z mnoha jeho jmen odkážou pitomým "your cousin", dáme panáka. Jen se obávám že bychom s takovou moc dílů nevydrželi *:D*

V tom linkovaném videu, ta poslední pasáž, to byl právě ten moment, kdy jsem byl naplněn nadějí, že by to mohlo v budoucnu být fakt, fakt moc dobrý. Ono samostatně to tolik nefunguje, nicméně celou tu epizodu Kara řeší svůj vnitřní hněv na fakt, že nikdy nebude moct vést normální život, protože ten jí shořel spolu se zbytkem celého Kryptonu. Připomnělo mi to Spideyho dvojku a pak v té scéně konečně všechny ty "emoce" (pozor, jsou "emoce" a EMOCE, viz. blížící se recenze na Leftovers) umocněné ještě jejími vzpomínkami vyeskalovaly do toho brutálního meltdownu a já byl, no zkrátka si mě získala zpátky na svou stranu. Ano, při všech těch vynikajících seriálech je to jako se na jednu noc přestěhovat z pětihvězdičkového apartmá do tříhvězdičkové buňky bez balkónu a hlučnějšími sousedy, nicméně pořád jseš v tom pokoji s Melissou Benoist, žejo. Některým (mně) tohle prozatím stačí *:D* call it a guilty pleasure, if you will.