Na mě je ten styl až příliš agresivní. Tvůrci do mě tak vehementně tlačí silnou vizuální stránku a ještě výraznější práci se zvukem, až jsem coby divák už asi po minutě přesycen a zahlcen. Ke konci už se tak tahle snaha stala téměř otravnou a z těch zvuků mě bolela hlava. Navíc je to pro mě klasické vítězství formy nad obsahem. Děj byl předvídatelný, ničím mě nezaujal a atmosféra pro mě byla tím audiovizuálním infernem prakticky zabita. Jsem rád, že se našlo i hafo lidí, kterým tenhle styl sednul a ukazuje to, že Jibaro bude mít v této antologii své hezky nejednoznačné a kontroverzní místo, ale mě tenhle kousek bonboniéry prostě nezachutnal *;)*

Přesně. Nádhernej mayhem. I Fincher říkal, že Mielgo natočil/zanimoval něco, co v rámci kolekce hodně ční.

Jibaro. Minizombíci. Fincher.  Dva nebo tři další kraťásci byli vizuálně OK, ale přišli mi příliš překotně ukončení. Jako by tu byl náběh na delší příběhy, které byly násilně ohnuty do kratšího formátu.