Já bych chtěl ještě připomenout - je to teprve třetí díl. Je dost možné, že tvůrci mají do jisté míry rádi retrospektivu, a že se například k Tess s Joelem budou ještě retrospektivně vracet, možná se dočkáme i minulosti Ellie. Někdy mi přijde, že diváci hodnotí seriál jako celek, aniž by viděli všechny díly a nejlépe hned po prvním, nebo v tomto případě třetím díle. Jasně, může za to ta epizodovost, ale já například vždycky hodnotím celek, na základě něhož se rozhodnu, jestli mě seriál zklamal a líbily se mi jen určité epizody, nebo se mi to líbilo jako celkový počin, ke kterému bude mít smysl se vrátit v dalších řadách. To je podstata, ale i úskalí seriálu.  A ještě k tomu, že třetí díl nic nikam neposunul, podle mě to není úplně pravda, alespoň ne pro pozorného diváka. Přišlo mi, že si Joel možná trochu oddechnul, když se s Ellie [spoiler]posadili do auta, nabrali si veškeré potřebné vybavení a odjeli za zvuků hudby na kazetě, protože do této chvíle musel Joel vše získat násilím, nebo chytrým obchodem. Poukazuje na to nepatrná situace, kdy Joel v autě Ellie říká, ať nic nepouští, ale ona kazetu pustí a nakonec jí Joel řekne, ať tu píseň teda nechá hrát, že k ní má nějaký vztah.[/spoiler] Najednou mezi Joelem a Ellie vzniká nepatrný pozitivismus a tak je to i v životě. Neděláte velká gesta, abyste něčeho dosáhli, často je to o drobných věcech, které vám změní náhled na něco nebo někoho.  Zároveň byl příběh Franka a Billa symbolikou toho, že jde o post-apokalyptický svět, kde se už nic nemusí vrátit nikdy do normálu a i když si lidi nějakou chvíli udržovali naději a ostrovy "pohody", tak i ty ostrovy zanikají, umírají, až nakonec třeba nezbude nic, než jen planeta pokrytá houbou a lidskými lebkami.  Ten díl zároveň zaručil to, že možná neposunul příběh o deset kroků dál, ale rozhodně posunul vnímání toho světa jako takového, ukázal celkem podprahově, jak to v tom světě funguje jinde a co je možné od toho světa očekávat dál. A tím je i osobní diskomfort. Pokud tato epizoda nebyla příjemná pro některé diváky, možná to ukazuje na to, že v tomto světě je ale bohužel nutné počítat se vším. Neplatí žádná pravidla, jen individualismus. Jsou lidi, kteří to přijmou a jsou lidi, kteří to rozhodně nepřijmou. To je ohromné autorské sdělení - nemusíte se na ten seriál koukat, ale přicházíte o další příběh. Stejně tak se v post-apo světě nemusíte přidat ke komunitě, můžete žít sami v lesích. Ale následky, jestli budete mít informace a zdroje nebo ne, ty si nesete sami. Ten svět jsme vytvořili my, v podstatě jako houba a vy se musíte našemu světu přizpůsobit. A proto vám napálíme kontroverzní epizodu, která je plná homosexuální romantiky, proč? Protože můžeme a protože počítáme s tím, že je to kontroverzní. Protože to je prostě život. Jsou státy, které za homosexualitu dávají trest smrti a jsou státy, které uznávají homosexuální manželství. Přeberte si to sami.  Je dost možné, že dopad to bude mít na příběh až v dalších dílech, ale taky je možné, že tomu tak nebude. Na chytrost tvůrců si teda raději počkejme, vždyť zbývá ještě něco přes 6 hodin příběhu. Možná, že touto romantickou tečkou tvůrci ukázali ještě něco - tím končí všechno dobré, co zůstalo, teď už to bude jen boj o život. 

Když tak sleduji nadšené reakce na tuto epizodu, potažmo celý seriál, tak si začínám myslet, že sleduji jinou verzi než ostatní. Produkční, řemeslné a herecké kvality jsou neoddiskutovatelné, ale scénáristicky je to tragické. Nejvíce je to vidět právě na třetí epizodě. Část s Billem a Frankem je úplně zbytečná z pohledu hlavního příběhu. A co je horší tak i nevěrohodná. Bill je evidentně nedůvěřivý samotář a to jak spadne do vztahu s Frankem mě zanechalo v rozpacích. Když chcete udělat podobnou scénu, tak by jste nejdříve měli představit obě postavy a dát jim motivaci, která zdůvodní jejich jednání. Když celá jejich linka skončila, tak jsem pořád nevěděl vůbec nic ani o Billovi a ani o Frankovi. Přišlo mi to, jako bych koukal na film a vždycky na 20 minut odešel a pak se vrátil na pět minut a pak zase odešel. Na konci po mě tvůrci chtějí emociální reakci, kterou si ale nezasloužili. Nejhorší je, že to je už podruhé během tří epizod co takto zklamali. V první epizodě dokázali vystavět vztah mezi Joelem a jeho dcerou a když po mě chtěli později emocionání reakci, tak to fungovalo. V druhém díle se snažili o totéž s postavou Tess. Jenže já do dnes nevím, co měla být Tess pro Joela... přítelkyně, kamarádka, sestra??  A když ve třetím díle Joel emociálně reaguje na její jméno, tak já nevím proč. Ti co znají hru si možná dokáží doplnit motivace a vztahy mezi postavami, ale já tápu. Kamarád, co hrál hry mi vysvětlil postavy Billa a Franka v první hře a já nedokážu nějak pochopit proč to změnili. Herní Frank a Bill jsou mnohem zajímavější než ti seriáloví a navíc měli důvod pro jejich existenci ve hře. V březnu má vyjít Last of us na PC a já začínám přemýšlet, že si raději počkám na hru, než pokračovat se seriálem. A to jsem ještě nezmínil scénu s rádiem na koci prvního dílu. Prý osmdesátky znamenají nebezpečí....já se těším na pay off této scény, pak přijde třetí epizoda a my zjistíme co to znamenalo. To je vážně scénáristická zoufalost. To je krásný příklad Čechovovy zbraně kterou natáhnou, namíří a pak zahodí do rybníka.

Kvalita se třetímu dílu nedá upřít... Offerman a Bartlett (byl boží v první řadě Bílého lotusu*:+*) si to dávali naprosto s přehledem *;)* bylo to dojemné, krásné... vážně mě to chytlo za srdce. Ale i přes to.... pořád se snažím vybudovat si vztah k ústřední [b]hlavní[/b] dvojici, tedy k Joelovi a Ellie... a proto bych uvítala, kdyby epizoda přeci jen věnovala více drahocenného času jim... Joela vyzdvihává hlavně výkon a charisma Pedra, ale Ellie je pro mě stále neznámou/nezajímavou postavou. 

V rámci série sice naprosto nepodstatný/nadbytečný epizodní filler, který (jak už to tak u typických fillerů obvykle bývá*:)*) jen navyšuje celkovou stopáž, aniž by vlastní děj jakkoliv posunul vpřed, ovšem po stránce emocionálního zásahu a síly diváckého zážitku jeden z nejlepších fillerů v sériích obecně, pokud ne přímo ten úplně nejlepší. Kdo by to byl předem tušil, že se něčeho podobného diváci dočkají zrovna ve videoherní adaptaci, která staví především na nelítostném a nerovném boji s nakaženými a ostatními přeživšími v post-apokalyptickém prostředí. Nicméně i přes vysoké kvality, kterými třetí epizoda rozhodně disponuje, je potřeba mít na paměti, že jde stále jen o filler, který skutečně podstatným událostem v sérii jen zbytečně umenšuje, už tak omezený, devítidílný prostor.   Už před premiérou první epizody se proslýchalo, že oproti herní předloze nebude série klást až tak moc silný důraz na akční stránku věci ve prospěch soustředění se na jednotlivé postavy a budování vztahů mezi nimi a obecně na dramatický aspekt celého vyprávění spíše z hereckého hlediska, než z toho fyzického (s ohledem na angažování Mazina a jeho předchozí počin Chernobyl se to dalo tak trochu předem očekávat), současně s tím také v sérii dojde k rozvedení některých dějových linek nad rámec herní předlohy (epizodický formát je k tomu více než vhodný) a k přepracování určitých příběhových prvků (vcelku logicky, protože to co funguje příslušným způsobem ve hře, pochopitelně nemusí fungovat stejně adekvátně v sérii), což s sebou pro vybranou skupinu diváků, důvěrně znalých předlohy, nevyhnutelně přinese nějaké ty kontroverze, případně rovnou negativa.   Pokud se pomine fungování zdejšího fikčního světa stran způsobu, jakým se houbová nákaza šíří mezi obyvatelstvem [spoiler](lidské kousnutí namísto houbových spor)[/spoiler] a řada retrospektivních sekvencí, poodhalujících samotné počátky pandemie [spoiler](na které dojde i tentokrát, byť nově jen formou mluveného slova)[/spoiler], tak se Mazin s Druckmannem ve třetí epizodě poprvé skutečně výrazně (pro někoho možná až zásadně) odklánějí od herní předlohy (respektive příběhu) a pouští se tady v rámci série na dosud neprobádané území, což je na jednu stranu obdivuhodné a na druhou stranu až-tak-úplně-nikoliv. Zatímco totiž ve hře se Joel a Ellie při svém strastiplném putování [spoiler]setkávají pouze s paranoiou/osamělostí trpícím Billem, který je svým nevypočitatelným chováním donutí se poprvé semknout, přičemž osud zesnulého Franka zůstává jak pro ně, tak pro hráče tajemstvím[/spoiler], zde se podstatná část vyprávění věnuje svéráznému soužití Billa a Franka v průběhu věků v melancholicko-romanticky-tragickém podání, aniž by se [spoiler]s nimi Joel s Ellie vůbec potkali, tudíž na jejich vzájemný vztah nemá tato zastávka na cestě žádný vliv,[/spoiler] o dramatických a divácky vděčných událostech, spojených s [spoiler]uvedeným setkáním ve hře, které zde pak logicky absentují[/spoiler], ani nemluvě.    Nicméně přes fakt, že se třetí epizoda dějově vydala ve velké míře trochu nečekaným směrem, tvůrci nezapomínají divákům připomenout, že se stále pohybujeme ve fanoušky důvěrně známém světě, hned několika příběhovými prvky, zrcadlícími herní předobraz. Po zpustošené městské zástavbě se konečně dostáváme do volné přírody a na stejně chátrající venkov. Zdejší post apokalyptická iluze je nadále vynikající a je vzrušující s každou novou epizodou odhalovat další a další výmluvná svědectví o konci lidské civilizace. Motiv, pokud možno opatrného, průzkumu prostředí s cílem najít/získat nějaké zásoby/vybavení a zejména munici (což nejednou skončí střetem s nakaženými/přeživšími) představuje ve hře důležitou součást hratelnosti a zde se jej povedlo zdařile přenést na obrazovku. Scéna s [spoiler]nakaženým, uvězněným ve sklepě[/spoiler], pak pěkně demonstruje, že byť je Ellie ve své podstatě stále dítě, pokud to situace vyžaduje, dokáže být [spoiler]stejně chladnokrevná a nemilosrdná, jako v tomto světě musí být všichni, kteří hodlají přežít[/spoiler].   Prim ve třetí epizodě ovšem hrají příběhové peripetie partnerské dvojice Billa a Franka a přestože jde pro fanoušky hry o neplánovanou a nutno přiznat i nevyžádanou odbočku, z pohledu celkového zpracování a diváckého zážitku, který divákům doručuje, funguje tahle nevšední post-apokalyptická love story výborně. Nepochybnou zásluhu na tom mají hostující Offerman a Bartlett, jejichž civilní herecké výkony napomáhají tvůrcům představit divákům malinko odlišný, ovšem neméně pozoruhodný a poutavý, náhled na celosvětovou pandemií zdevastovaný svět. Některé pasáže jsou až nečekaně dojemné [spoiler](celá sekvence "poslední den v životě")[/spoiler], jiné naopak vtipné [spoiler](setkání s Joelem a Tess - fajn nápad, jak Torv nakrátko vrátit zpět na scénu)[/spoiler], nebo napínavé [spoiler](noční přepadení opevněného obydlí skupinou přeživších)[/spoiler], přičemž závěrečná atmosférická scéna s [spoiler]titulním songem, vracející příběhovou linku série zpět k událostem známým ze hry[/spoiler], dává celé Billově a Frankově společné životní cestě [spoiler]hořkosladkou[/spoiler] tečku.   Celkově se třetí epizodou hezky ukázalo, že se Mazin a Druckmann i v rámci tak populárního (publikum) a prioritního (studio) projektu nebojí stran vyprávění a použitých motivů experimentovat a přes relativní přímočarost předlohy jsou schopni přijít s kreativními způsoby, jak diváka v sérii ne/příjemně potěšit/překvapit. Podařilo se a je to zajímavá zkušenost, ale příště už by bylo záhodno se opět soustředit na to podstatné, čím se tato značka na herním poli proslavila.

Nečekal jsem to. Dostalo mě to. Nádherná epizoda.

Na tu epizodu jsem hleděl jak vyoraná myš, protože jsem ji nečekal. Seriálu je vyčítáno, že tam chybí potřebná atmosféra a nic se nikam neposunuje. To ale vůbec není pravda. To, že má pomalé tempo neznamená, že je děj pomalý. Zopakujme si to - první díl a apokalyptický úvod, pak ukázka "nového" světa s teroristickým dramatem. Druhý díl a putování rozpadlým městem a první konfrontace s hordou českých houbařů, přičemž na konci umírá jedna z hlavních postav nechutným způsobem, který se několik dní na internetu fascinovaně řešil + obří výbuch. No a teď přijde třetí epizoda, o které se mylně domníváme, že děj nikam neposouvá. Přitom je v té epizodě tolik informací a tolik věcí, které rozšiřují celý svět, včetně nového vztahu mezi Joelem a Ellie, jen to musíte chtít vidět a nesoustředit se jen na Billa a Franka. Navíc ta epizoda je prostě skvělý tvůrčí záměr ukázat apokalypsu jiným, funkčním způsobem a dát šanci opravdovým prepperům, kteří jsou v seriálech a filmech vykreslení pouze jako totální maniaci, kteří časem stejně chcípnou roztrhaní na kusy, prostřílení kulkama nebo ubití lopatou (Válka světů). Ale tady je to úplně jinak. Z prepperů se stávají zamilovaní romantici, kteří mají rádi čistotu, dobré jídlo a pití a rozhodnou se zemřít tak, jak se rozhodnou.  Navíc tu máme epizodku, kdy opět vidíme [spoiler]Joela a Tess, jak u nich v post-apokalyptickém marasmu obědvají čistí a upravení na dvorku, aby spolu mohli začít obchodovat.  [/spoiler]Díky tomu pak dochází k nepatrné, ale krásné chvílí, ve které si Joel při posledním příchodu uvědomí, že je něco hodně špatně a to na základě zvadlých kytek v květináči. To byla asi nejdojemnější chvíle celé epizody, protože jste viděli [spoiler]symboliku jejich smrti[/spoiler], a taky fakt, že k sobě měli s Joelem nějaký vztah, protože pro jeho příběh byli Frank a Bill existenčně důležití. To se pak potvrzuje tím, že přicházíme na jejich rádiovou komunikaci pomocí songů z různých let a navíc Joel využívá všeho, co potřebuje na pokračování ve své cestě. Nemusel to získat bojem a vyjednáváním, ale do jisté míry přátelstvím. Který postapo seriál nebo film tohle kdy nabídnul? Za mě tohle byla nečekaná a jednoznačně nejlepší epizoda. Navíc tu ta apokalyptická atmosféra prostě je, nejdramatičtěji při útoku na jejich sídlo, který byl natočený skvěle a podle mě i záměrně extrémně odměřeně k útočníkům, o kterých vůbec nevíme, kdo jsou, odkud přišli a co přesně chtějí. Takhle to ale je a je to tak i v životě. I my dnes žijeme vlastní sociální bublinu a někdy nás ani nezajímá, že je nějaká válka na Ukrajině, kde se znásilňuje, zabíjí a mučí elektrickým proudem a zdá se nám, že náš svět je v pořádku a plyne v poklidu, ale za plotem je totální chaos k zblití.  Ty kecy o tom, že jde o homosexuály, a že se tam objevují milostné scény, které jsou pro někoho odporné, to jsou bullshity blbečků, kteří celý život prožili masturbací nad hetero péčkem, nebo maximálně lesbičkami.