Pamatuji si, že Ďáblova lest se mi celkem líbila, jen mě otrávil ten konec a moc mě nebralo ani wikipedistické Runovo poučování o knížce, o které v té době věděl celý národ, ale dvojka ústředních hrdinů se neustále jen tupě divila.
Po prvním díle Ztracené brány (díky ČT za iVysílání!) však vůbec nemám chuť se dívat na další díl. Uznávám, že některé vtípky a sebeironické narážky se fakt povedly, ale na tom tenhle seriál zřejmě stát nemá. Nejvíc mě otravovalo Anino a Dvořákovo opětovné hraní na debily (neustálé "koho?", "cože?" apod. je fakt iritující), jejich vzájemná interakce i vyšetřovací postupy se pak nesou v duchu nějakého dětského představení o lupičích a polecajtech.
Faktem je, že první díl pouze zamotal hustou síť tajemných a tajnůstkářských většinou příjemně zahraných postav, které po vylhané konfrontaci s některým s hlavních hrdinů následně dramaticky zvedají telefon, aby divákovi ukázaly, že v tom jedou úplně všichni. Je tedy možné, že následné rozplétání vystřelí Ztracenou bránu na vyšší úroveň, ale já nějak nemám motivaci to zjišťovat, protože po prvním díle to na mě (zvlášť v kontextu csfd) působí jen jako vysoce přeceňovaná záležitost.
reagovat
|